Některá slova snad mohou zaznít jen u nás, a navíc pouze v takzvaných vrcholných patrech politiky (vrcholných také v tom smyslu, že je to kolikrát - jak se říká - opravdu vrchol). V poslední slovní válce mezi sociálně demokratickým premiérem Bohuslavem Sobotkou a lídrem ANO i - to hlavně - ministrem financí Andrejem Babišem k takovému vrcholu došlo.
Dalo se to čekat. Nejpozději od okamžiku, kdy Babiš ve sněmovně - před hlasováním o důvěře vládě 17. února - znovu výslovně odmítl, že Sobotkův kabinet je exekutivou levicovou. A když vládu - a to bylo horší - označil za "spíš opoziční smlouvu". V tu chvíli měli poslanci hromadně omdlít jako jeden muž (a žena). Nic takového neučinili, jsouce asi natěšeni na nové (a celé) volební období, v němž budou levou zadní hravě odrážet všechny korupční návrhy neobyčejně vlezlých lobbistů.
Co je vlastně horší?
Budiž, ono zaříkávání levicovosti má logiku nejen z úst miliardáře, který by nejraději - kdyby to šlo - kapitál vůbec nedanil (ví, že to nejde). Nepřekvapí přihláška k pravici od politika, který nad výsledky říjnových voleb bez váhání prohlásil, jak je rád, že se podařilo "zastavit levici". Jediná záhada tehdy byla - a je jí dodnes -, proč se Sobotka po Babišově boku neustále křenil jako houpací kůň. Asi byl skálopevně přesvědčen, že k Waterloo dorazil na té správné straně fronty. K takovým omylům dochází. A někdy je situace tak špatná, že je přímo nutné ji takříkajíc psychologicky převrstvit a předstírat její pravý opak.
Daleko podivnější je ovšem Babišovo souznění s termínem "opoziční smlouva". Vždyť ta se stala v roce 1998 synonymem handlu, který provedli Miloš Zeman a Václav Klaus (a později prohloubili "tolerančním patentem"). Handlu, jenž rozdělil Česko na zájmové klejmy výdělkářských rot a zahájil jakousi normalizaci korupčního prostředí. Divoké privatizační způsoby z časů transformačních zlodějen bylo prostě už nutné nahradit "vyšší politickou kulturou" (a dokonce si - u nás historicky poprvé - zahrát v operetě na Čisté ruce). Jestliže se dnes k opoziční smlouvě hlásí Andrej Babiš, politik, spojovaný voliči s další verzí pana Čistého, který "maká", nekrade a navíc všemu zbylému zlodějství - alespoň daňovým únikům a byrokratickému mrhání - zatne konečně tipec, pak může jít pouze o dvě věci: buď jsme svědky jen další normalizace téhož zlodějstva na "vyšší úrovni", anebo hluboké neznalosti reálných poměrů. Vlastně nevím, co z toho je horší.
Politici na "férovku"!
V pátek 21. února se naráz všechno provalilo. Bohuslav Sobotka sdělil ČTK, že Babišovo hnutí ANO v Praze začali postupně ovládat pořádně profláklí exčlenové ODS a TOP 09, "spojení s nejrůznějšími kmotry a kmotříky z podnikatelského polosvěta". Tohle řízné prohlášení reagovalo hlavně na to, jak místostarostka Prahy 10 Radmila Kleslová (ČSSD) hluboko klesla. Až natolik, že nejen přestoupila k ANO, koaličnímu partnerovi, ale v daném obvodě se babišovcům jala i šéfovat. Sobotka se dokonce nechal strhnout k analýze, z níž vyplynulo, že jakmile ANO "splní historickou úlohu, v budoucnosti se rozpadne" (a Kleslová darmo přileze do Lidového domu ke křížku). Andrej Babiš reagoval, že naopak Sobotka "potřebuje pražskou kmotrovskou organizaci ČSSD, aby ho podporovala proti haškovcům".
Drsné. Když si něco takového řeknou dva - jinak spořádaní - občané někde u piva, jde se ven "na férovku". A tam "diskuse" nepřestane, dokud jeden z nich neleží na zemi.
Vida, co se tu zčistajasna dozvídáme (nebo si, žel, znovu potvrzujeme)! Například to, že ideje jsou ze dne na den směnitelné za korýtko a že se téhle korupci dá čelit nanejvýš pohrůžkou věčné ztráty korýtka původního. Dozvídáme se, že kmotry, kmotříky a podnikatelský polosvět potřebují politikové jako protiváhu vůči vnitrostranickým oponentům (a bůhví k čemu ještě). Anebo ti z nich, kdož řídí stát jako firmu, musejí mít kmotry coby lidské zdroje pro "spolupráci", aby se už konečně začalo "makat". Nebo s těmi přeběhlíky ANO jen tak mimochodem zkoušejí jinou formou "zastavit levici", tentokrát v politickém mikrokosmu? Ne, to by tu nějaká levice nejdřív musela být...
Dozvídáme se - byť mezi řádky - že "historickou úlohou" hnutí ANO před jeho rozpadem možná je, aby Bohuslav Sobotka zdárně vedl Strakovu akademii. Jinak si páně předsedovu větu snad ani nelze, bez jejího upřesnění, vyložit. Teď už jen zbývá, aby zase - rozesmátý od ucha k uchu - sdělil na kameru, že splnil významný slib, jejž možno odškrtnout: jeho vláda je stabilní.
