Pátečník Jaromíra Slomka
Trenýrky nad Hradem

Stalo se v sobotu 19. září. V důvtipném převleku za kominíky vystoupili tři muži zvenku (pomocí lešení, které tam momentálně stojí) na střechu Pražského hradu. Svěsili prezidentskou vlajku, tu, na které se kupodivu stále píše Pravda vítězí, a nahradili ji velkými rudými trenýrkami. Hradní zřízenci vše brzy napravili: trenýrky dolů, replika vlajky na stožár. Panu prezidentovi to veselé nepřišlo, a tak jeho mluvčímu taky ne.

"Mám jen slova opovržení a zhnusení. Pražská kavárna se fašizuje," uplivl si pan Ovčáček, jinak roztomilý šprýmař, jenž letos po několik měsíců bavil národ svým urputným (bylo to jen naoko, viďte, pane Ovčáčku) hledáním článku Ferdinanda Peroutky, o jehož existenci nešťastně promluvil na veřejnosti jeho nadřízený, ač neměl pro opovážlivé tvrzení žádný důkaz. Je s podivem, že nikdo z hradních pracovníků, prezidentových poradců (co Čuba?) ani z prezidentovy rodiny nepřiměl hlavu státu k mužné omluvě. Bude ji tedy muset nařídit nezávislý soud a v médiích nakonec vyjde předepsaný text, publikovaný jako ostudná placená inzerce Kanceláře prezidenta republiky. Úkaz v našich dějinách právě tak ojedinělý jako rudé trenýrky nad hradní střechou.

Mimochodem, co je to "fašizovat"? Podle Nového akademického slovníku cizích slov zaprvé "dávat někomu, něčemu fašistický ráz" a zadruhé "jednat v duchu fašismu". Dává si snad "pražská kavárna" (další pojem, který by stál za vysvětlení, možná by nám ho Hrad mohl definovat) "fašistický ráz"? Usiluje o diktaturu jedné strany? Má v programu agresivní nacionalismus? Rasismus? Potlačování občanských svobod? Násilí? Pomalu s tím fašismem, pane Ovčáčku, nesahejte tak zbrkle po laciných publicistických nálepkách! Ještě vyvoláte zhnusení a dojdete opovržení.

"Trenýrkáři" na svých internetových stránkách www.ztohoven.com napsali, co je k neobvyklému kaskadérskému činu vedlo: "Prezidentovo špinavé prádlo?/ září 22, 2014/ Nad Pražským hradem zavlála zástava muže, který se nestydí:

• vykazovat zdravotně postižené děti ze společného vzdělávání,
• kundovat v médiích, aby odvedl pozornost od svého výletu oligarchovým soukromým tryskáčem,
• jmenovat svým poradcem rozvědčíka Čínské lidové armády,
• jmenovat jiným svým poradcem nevěrohodného obchodníka s ruskou ropou, který odmítá zveřejnit své CV,
• držet ve funkci kancléře prezidenta ČR šmelináře bez bezpečnostní prověrky,
• vzdávat hold armádě, která utopila studentské hnutí v krvi, na místě, kde se to stalo,
• stýkat se s pochybnými diktátory,
• nechat stíhat člověka, který po něm údajně měl hodit vejce,
• zostouzet svou lží národního hrdinu, který přežil válku v koncentračním táboře,
• vrávorat opilý nad českými korunními klenoty a vystavovat špinavé prádlo světu na odiv mnoha dalšími způsoby."

Totéž je tam i v anglické verzi. Následující verše pak už jen v češtině: "rudé jak čínská vlajka/ snad trapností a taky vzteky/ vlají dnes nad Prahou/ (a hraje balalajka)/ prezidentské trenky// smutně si pleskají/ nepostrádaje hýždí// které je i celou zemi/ čím dál tím víc hyzdí// nad městem vlaje zástava zeměpána/ jen on a nikdo jiný/ arbitr elegance/ a moudrost sama".

Zatímco vůči ing. Zemanovi kritické desatero, jímž jeho autoři zdůvodňují svůj sobotní happening, je vcelku srozumitelné (i s těmi "pochybnými diktátory", ač jde spíše o nepochybné diktátory), z jazykového hlediska pozoruhodné snad jen neologismem (?) "kundovat", rozumí se opakovaně v mluveném (nebo snad i v psaném?) projevu užívat vulgárního, společensky nepřípustného označení pro vnější rodidla, čtrnáct veršů je poněkud problematických. Řekněme rovnou, že je to lyrika špatná, toporná, s nepovedenou rýmovou dvojicí vzteky - trenky a ovšem i se školácky chybným užitím přechodníku: místo "nepostrádaje hýždí" mělo být "nepostrádajíce hýždí", ale ani tak to nedává dobrý smysl, protože ty obří trenýrky, jež provokativně zavlály nad Prahou, přece hýždě svého "majitele" vždycky postrádaly.

Ty verše si mohli ztohovenisté odpustit.