T
aké patříte mezi ty, jimž se při slovech "pljeskavice" či "graševina" rozběhne fantazie směrem k moři a horkým večerům u plných talířů? V pražském Luka Lu se vám letní vzpomínky zhmotní, i když je venku třeba sněhová kalamita.
Luka Lu znamená "přístav Lu" a množství barev a předmětů, které upoutá vaše oči hned u vchodu, atmosféru hlučného přístavu docela dobře navodí. V sedm večer sice "hluk" v této bosensko-italské hospůdce obstarává jen balkánská hudba z reproduktorů, během našeho hodování se ale přidalo švitoření dalších hostů, kteří obsadili většinu stolů.
Na rozjezd jsme si objednali pečené papriky plněné sýrem (145 Kč) a jali se listovat jídelním lístkem. Ten tady mají stejně pestrobarevný a snový jako interiér, který podkreslují obrazy chorvatského naivistického malíře Ivana Generaliče.
Než se stačily papriky dopéct, přistál nám na stole předkrm domácí chléb se dvěma pomazánkami: jednou z čerstvého sýra a druhou z brynzy a papriky.
A protože je pro mě symbolem balkánské kuchyně ajvar, pasta z paprik a lilků, ptáme se číšníka, jestli by nám nepřinesl kousek na ochutnání. Po chvilce servíruje hned dva druhy jemnější a pikantnější. Luka Lu má rázem pár bodů navíc.
Protože jsem duchem stále na prázdninách v Chorvatsku, objednávám si grilovanou rybu dorádu (355 Kč), kterou jsem v létě při jachtaření mezi Kornatskými ostrovy ochutnala několikrát. Vítám, že v menu nacházím i tu nejběžnější přílohu, vařené brambory s mangoldem a česnekem (65 Kč). Kolega váhá mezi pljeskavicí a jehněčím, které tady servírují v tradiční úpravě "pod sačem pekou" neboli železným poklopem. A protože pljeskavice je vlastně placatý i když moc dobrý karbanátek, vítězí jehněčí (325 Kč).
Talíře jsou vrchovaté, moje doráda se na mě usmívá zubatými ústy a já se trénuji ve vykosšování. Z bříška jí čouhá snítka oregana, jinak je úplně jednoduše opečená. Kůrčička je správně křupavá a brambory chutnají přesně jako v létě, takže nemám co svému pokrmu vytknout.
Spolustolovník zápolí s talířem plným jehněčích kousků. Bohužel, několik z nich zůstává nedotčených, maso je příliš tuhé. Ty měkčí ale chutnají výtečně.
Dávám si pauzu u rozlévaného bílého z chorvatského ostrova Korčula. A přestože mám dost, neodpustila bych si, kdybychom odcházeli bez ochutnávky dezertu. Pečené jablko s ořechy tufahija (85 Kč) vypadá krásně, ale už pohledem odhaduji šlehačku ze spreje. A ani chutí nejsem nadšená, jablíčko je zalité sirupem s neidentifi kovatelnou chemickou příchutí. Dezert nechávám nedojedený.
Resumé: Luka Lu je dobrá restaurace, i když v poměru cena/ výkon poněkud předražená.
Body jí přihrává vstřícná obsluha a útulné prostředí. Vůbec nevadí, že balancuje na hranici kýče, dělá to vědomě a radostně stejně jako ty figury na Generaličových obrazech.
Luka Lu, Újezd 33, Praha 1
Hodnocení:
Jídlo 3*
Obsluha 5*
Prostředí 4*
ČTĚTE TAKÉ: Sedmkrát jinak v Kardamonu
Foto:lukalu.cz
