Biopotraviny jsou nutričně hodnotnější a obsahují méně nežádoucích látek než potraviny vyráběné ze surovin produkovaných konvenčním zemědělstvím. Vyplývá to z výsledků rozsáhlého evropského výzkumného projektu, který stojí proti nedávné britské studii. Na projektu QLIF pracovalo v letech 2004 až 2009 jednatřicet evropských výzkumných středisek, společností a univerzit. Výsledky v Praze nyní prezentovali odborníci na ekologické zemědělství a popřeli tak v červenci medializovanou studii britských vědců, podle nichž nejsou biopotraviny zdravější než ty normálně vyráběné.
ČTĚTE TAKÉ: Výrobci biopotravin se utkají o nejlepší výrobekCeloevropský projekt ukázal, že vzorky z ekologických produkčních systémů obsahují více vitamínů, antioxidantů či nenasycených mastných kyselin, prospěšných pro lidský organismus. Testy prý zároveň v biopotravinách prokázaly nižší obsah nebezpečných těžkých kovů, mykotoxinů, pesticidů či glykoalkaloidů, obsažených v mléce.
Z letní studie londýnské školy hygieny a tropické medicíny naopak vyplynulo, že neexistují důkazy, že by biostrava přinášela nějaké zvláštní zdravotní výhody. Existují sice prý malé rozdíly ve výživné hodnotě obou typů potravin, ale není žádný důkaz o jejich zvláštním vlivu na zdraví populace, informovali v červenci britští vědci.
Blíží se konec intenzivního zemědělství?
Podle ředitele švýcarského Výzkumného ústavu organického zemědělství Urse Niggliho nešlo však v případě britské studie o vědecký přístup. Výzkumníci z ostrovů prý manipulativní cestou vybrali z několika set článků 50 studií, které neprokazovaly výraznější rozdíly mezi konvenčními a klasickými potravinami, a na nich své bádání postavily. Navíc prý nevzali v potaz další výhody, které ekologické zemědělství přináší, jako je udržování druhové rozmanitosti přírody, chuti a vůně potravin či takzvané pohody zvířat.
Podle vedoucího projektu QLIF profesora Carlo Leiferta z univerzity v britském Newcastle není intenzivní zemědělství, při němž se používá veliké množství pesticidů, hnojiv či látek regulujících růst plodin, trvale udržitelné. Zásoby nerostů používaných k výrobě hnojiv či nafty potřebné pro pohon zemědělských strojů jsou totiž omezené. "Konvenční zemědělství je závislé na vstupech, z tohoto důvodu jednou skončí," uvedl. ČTĚTE TAKÉ: Biopotraviny prý nejsou zdravější než normální strava
Drahé bio neláká. Zavřou další restaurace?
Také v Česku rok od roku přibývá biofarem. Podle údajů ministerstva zemědělství od loňska jejich počet vzrostl téměř o 50 procent. Ke konci letošního prvního pololetí jich bylo 2586, zatímco ke stejnému datu loňského roku ekologicky hospodařilo 1766 zemědělců. Zároveň se zvýšila výměra jimi obhospodařované půdy, vzrostl i počet výrobců biopotravin ze 375 na 429.
Zájem o bio roste
Podle pravidel ekologického farmaření se v Česku ke konci letošního června hospodařilo na 391 965 hektarech, což je 9,22 procenta z celkové rozlohy zemědělské půdy v zemi a téměř o 1,5 procentního bodu více než před rokem. Rozloha v zemi ekologicky obhospodařovávané zemědělské půdy je na evropské poměry nadprůměrná.
Roste také zájem o biopotraviny. Tuzemští spotřebitelé za ně loni utratili 1,8 miliardy korun. Růst trhu s biopotravinami, který v Česku trvá již několik let, však ve srovnání s rokem 2007, kdy meziroční růst činil 70 procent, loni výrazně zpomalil na 40 procent. Za hlavního viníka označují odborníci světovou hospodářskou krizi. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin v ČR je však stále relativně malý. Loni se na ní biopotraviny podílely z 0,75 procenta. Podle odborníků je jednou z příčin výrazný cenový rozdíl mezi těmito dvěma druhy potravin. Ten dle průzkumů navíc stále roste. Foto: Lucie Pařízková, Petra Mášová
