Překvapení! Nejoblíbenějším německým fastfoodem není klobása

Je prakticky nemožné navštívit Německo a neochutnat currywurst nebo bratwurst, dvě všudypřítomná jídla rychlého občerstvení s klobásou. Ale bez ohledu na jejich slávu se zdá, že Němci se nemohou nabažit docela jiného pokrmu s sebou či do ruky - döner kebabu, napsal zpravodajský server BBC News.

Německo s 82 miliony obyvatel denně zkonzumuje dva miliony kebabů, uvádí Gürsel Ülber, mluvčí Svazu výrobců tureckého döneru v Evropě (ATDiD). Dá se říct, že tence krájené maso pečené na svislém bodci, naplněné do chleba pita či jiné placky a završené salátem, přebíjí co do obliby klobásové duo. A také je výmluvným symbolem kulturního a ekonomického vlivu turecké imigrace na německou společnost.

Vynález döneru v Berlíně před téměř 50 lety je připisován dvojici mužů: Kadiru Nurmanovi a Mehmetu Aygunovi. Oba patřili mezi gastarbeitery, vlnu přistěhovalců z jižní a východní Evropy, kteří měli posílit západoněmeckou poválečnou ekonomiku.

I když existuje spousta spekulací o tom, jak se vytvoření döner kebabu skutečně odehrálo - kdy Aygun tvrdí, že oblíbený pokrm vymyslel už v roce 1971, tedy o rok dříve než Nurman - ATDiD formálně připsal tuto čest Nurmanovi.

Podle Ülbera prodal Nurman první německý döner kebab ze svého malého stánku naproti stanici Zoo v tehdejším Západním Berlíně v roce 1972. To, co je tradičně grilované maso podávané s rýží, salátem a pitou, přeměnil na sendvič pro těžce pracující a uspěchané Němce, kteří jedí za pochodu. Jak Nurman, tak Aygun tvrdí, že to byl jejich nápad dát maso do chleba pita.

Ovšem bez ohledu na to, kdo z nich se chopil otěží jako první, oba muži položili základy tomu, co je nyní v Německu obchodem s objemem čtyř miliard eur. Na kebaby se tu denně spotřebuje ohromujících 400 tun masa a ze skromně začínajícího pouličního občerstvení se stala jedna ze základních součástí německé stravy.

ATDiD odhaduje, že v Německu funguje asi 40 tisíc obchodů s kebaby; nejvíce pak v Berlíně, kde jich je asi 4000, což je víc než v nejlidnatějším tureckém městě Istanbulu. Za německým hlavním městem následují Mnichov, Frankfurt nad Mohanem, Hamburk a Stuttgart.

Tento pouliční pokrm je tak oblíbený, že v roce 2011 skupinka chytrých univerzitních studentů našla řešení pro "kebabový dech". Jde o nápoj s názvem Papa Turk obsahující mimo jiné zázvor, petržel, mátu a citron, který údajně neutralizuje česnekovou pachuť zbylou v ústech.

Ale proč je kebab v Německu tak oblíbený? "Protože chutná tak dobře," odpovídá prostě Ülber. "V ruce držíte samé dobré věci. Kvalitní proteiny a salát."

Nejde ale jen o chuť, velké porce nebo finanční dostupnost kebabů, které stojí od 4,50 do 14 eur (asi 120 až 390 korun). Součástí jejich obliby je i to, jak snadno se dají uzpůsobit. Původní Nurmanův výtvor obsahoval jen hovězí. Ale postupem času a s větší dostupností dalších druhů masa se döner rozkošatěl a zahrnul kuřecí, skopové i krůtí, stejně jako různé druhy chleba a dresinků či směsí navrch.

Každý podnik se snaží, aby byl jeho kebab v něčem jedinečný. Popularitu zákazníků si tak získal například iskender kebab (tence nakrájené grilované jehněčí maso, rajčatová omáčka, chleba pita, rozpuštěné ovčí máslo a jogurt), adana kebab (ručně mleté maso pečené na širokém špízu) nebo kofta (masové kuličky s petrželí a mátou).