Velikonočnímu stolu v Polsku vévodí maso

Voňavé klobásky, šunka, různé další druhy uzenin nebo pečené maso kralují na polském velikonočním stole. Velikonoce přicházejí po čtyřicetidenním půstu, masitá jídla proto k jejich oslavám neodmyslitelně patří, řekla médiím Anita Brodová z etnografického muzea ve Varšavě.

Naprostá většina věřících v Polsku nechává jídla, na kterých si během největších křesťanských svátků pochutnává, posvětit.

Na Velikonoce má být sváteční tabule z celého liturgického roku nejbohatší. "Na Vánoce se jí také hodně, ale jsou to postní pokrmy, třeba maso se jíst nesmí," připomněla Brodová.
Poláci ke slavnostní tabuli zpravidla zasedají na Boží hod velikonoční až po slavnostní mši k oslavě zmrtvýchvstání Krista.

Už na Bílou sobotu ale nechávají posvětit jídla, která na svátky připravili. Dříve lidé nosili do kostela všechny pokrmy, nebo si zvali domů kněze, či si do domů přinášeli svěcenou vodu. Dnes do kostela přinášejí v košících jen kousky toho, co budou mít na Boží hod velikonoční na talíři.

Velikonoční pokrmy nechává v Polsku podle průzkumu, který provedl institut CBOS, posvětit 94 procent lidí. S košíkem s jídlem do kostela na Bílou sobotu zamíří i ti, kteří se považují za nepraktikující křesťany nebo jsou dokonce v otázce víry nerozhodnutí.

V košíku zdobeném zelenými větvičkami, nejlépe z vrby nebo břízy, do kterého se dávají potraviny k posvěcení, nesmí v žádném případě chybět zdobené vajíčko, symbol Velikonoc. Po příchodu z kostela se o něj lidé dělí. Brodová nicméně podotkla, že dnes lidé na Bílou sobotu s sebou do kostela berou i čokoládová vajíčka s překvapením uvnitř.

Kromě kousku klobásy nebo šunky se světí také chléb, sůl a křen. "Na jednu stranu symbolizuje zdraví, na druhou stranu utrpení," řekla o křenu Brodová. "Má lidem připomínat, že se nemají jenom radovat z toho, že Kristus vstal z mrtvých, ale vzpomenout si také na to, že trpěl na kříži," vysvětlila. V regionech, které jsou svázané s rybářstvím, lidé mají v košíku kousek ryby, na jihu Polska zase odkrojek sýra. Mezi potraviny k posvěcení patří také kus sladkého pečiva, které se dříve jedlo jenom ve svátek.

Na Velikonoce se v Polsku pečou bábovky. Ty pravé, tradiční musejí být z kynutého těsta. "Podle toho, jak bábovka nakynula a vypadala, se hodnotily kvality potenciální nevěsty," řekla Brodová. Přípravu bábovek provází v Polsku řada mýtů. Bábovka údajně správně nenakyne, když se lidé doma hádají, v ohrožení je prý i v případě, kdy do místnosti vstoupí muž.

ČTĚTE TAKÉ: Polské bači trápí při výrobě sýra unijní byrokracie

Tradiční velikonoční sladkou pochoutkou je v Polsku také mazurek, plochý moučník s různými náplněmi a bohatě zdobenou svrchní vrstvou. V severovýchodní části země se zase na roštu nad otevřeným zdrojem tepla peče senkacz. Při výrobě těsta na tuto dobrotu, která tvarem připomíná kmen stromu, se spotřebuje ohromné množství vajec.

Na velikonočním stole má stát vedle košíčku s posvěcenými pokrmy beránek, v některých částech Polska zvaný agnusek. Pokud se pekl, musel být stejně jako bábovky z kynutého těsta. Beránci se ale vyráběli také z másla, dnes se v obchodech kromě těch pečených prodávají agnusky z obarveného cukru, které děti po vysvěcení lízají jako lízátka.
K velikonočnímu hodování patří také alkohol, kterého by se praktikující křesťan v době půstu měl vzdát. V Polsku je to tradičně vodka.

Foto: profimedia.cz