V italském Turíně je obchodní centrum nazvané Eataly, což je anglo-italská slovní hříčka. Čte se to Italy, ale znamená to něco jako Jedlíkov nebo Labužníkov. Bývalá továrna, v níž se kdysi vyráběl vermut Carpano, byla přestavěna na moderní komplex nabízející lahůdky všeho druhu.
Je tu obrovský výběr nejlepších vín, jsou zde čerstvé ryby, domácí uzeniny a sýry, těstoviny vyráběné ručně, jakákoli čerstvá zelenina i knihkupectví s knihami o jídle a pití. Také speciální stánek hnutí Slow Food. A veliké parkoviště. Avšak skvostný výběr lahůdek nenajdete v Itálii pouze ve velkoměstech.
V malém piemontském městečku jsem se zastavil v obyčejné samoobsluze. Měli tam oddělení sýrů se sortimentem, jaký jsem neviděl nikde v ČR. Vysvětlení bylo jednoduché: je to koníček majitele a pan Pastura sám osobně na provoz každý den dohlíží. O sýrech dokáže poeticky hovořit celé hodiny. Odborník a obchodník v jedné figuře. Takže v Itálii si můžete vybrat z široké škály lahůdkářských obchodů, buďto malých a přehledných, nebo soustředěných na jedno místo. Moc mě mrzí, že zatím nic podobného v Praze nemáme.
Velká šance byla kdysi, když se přestavovala vinohradská tržnice. Byl by to ideální prostor pro takové centrum. Jenže se nemyslelo na parking a bez toho to nejde.
Potom se objevily další projekty, například na Smíchově byl otevřen Wine Food Market, obchod s italskými víny a lahůdkami, ale jeho sortiment je příliš úzce vyhraněn, prostor poměrně malý. O cenách nemluvě. Nejnovější projekt prý počítá s Karlínem, mezi poradci jsou solidní jména. Karlín je bezesporu místo nepříliš vzdálené od centra a parkování tam může být snadné. Teď jde jen o to, kdo se chopí prodeje a co nabídne. A za jaké ceny.
Nedávno jsem chtěl koupit v holešovické tržnici hladkou petržel, ani u jednoho stánku ji neměli. Mimochodem: v turínském Eataly jsem viděl sáček těstovin, stejné balení a stejnou značku, která se prodává i u nás. V Eataly stály polovinu.
