Dostala se mi do rukou výpravná kniha o ruské tradiční kuchyni. Byla vydána v Sankt Peterburgu před sedmi lety, text je v němčině. Pokrmy připravil šéfkuchař restaurantu Podvorje, prý jednoho z nejlepších v Rusku.
Když jsem si prohlédl fotografie, byl jsem šokován: jako kdybych viděl fotky pokrmů z českých luxusních restaurací z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let! Téměř na každém talíři trůnila „obloha“, o níž jsem se domníval, že je českým vynálezem. Složení přesně takové, jak ho dobře známe: sterilovaný hrášek, strouhané syrové zelí, plátky syrové okurky, občas rajče, občas naložená červená řepa. K tomu list hlávkového salátu a snítka petržele, ovšemže kudrnky.
Vůbec nezáleželo na tom, o jaký typ jídla jde. Obloha zdobila (některé české jídelní lístky ji nazývají „přízdoba“) stejně tak pečenou kachnu jako filé Stroganoff.
Prohlížel jsem si tu knihu fascinovaně a horečně jsem přemýšlel, co vlastně mé zjištění znamená. Museli jsme snad v Československu po nástupu komunistů oblohu, tu gastronomickou příšernost, kopírovat z politických důvodů – Sovětský svaz, náš vzor?
Nikdy jsem nikde ani nezavadil o zmínku, že by tomu tak bylo. Jestli jsme však skutečně kopírovali podle sovětského vzoru, pak nechápu, proč se oblohy ani dnes nedokážeme zbavit! Nebo je to snad naopak? Že by Rusové nyní pro změnu kopírovali od nás?
Autor: Vladimír Poštulka
