Češi přicházejí na chuť zahradní architektuře

Se vzrůstající výstavbou nových rodinných domků, zejména v satelitních městečkách, stoupá také zájem o navržení přilehlých zahrad. Majitelé upřednostňují hlavně takové zahrady, které jsou minimálně náročné na údržbu. Jejich prvotní představy jsou prý plné neopadavých jehličnanů, což si ale většinou nechají od odborníků vymluvit.

"Poptávka po projektových zahradách je velká, ale klienti chtějí co nejvíce snížit cenu a realizovat zahradu za výrazných ústupků," přiznala Eva Voženílková z pražské Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.

V satelitních městečkách je podle ní hodně domů postavených s využitím hypotéky. Majitelé si často nechali domek postavit doslova na nezoraném poli a jsou nuceni založit zahradu, i když na to nemají mnoho peněz. "Stále ještě panuje trend, že klienti jsou ochotni investovat do stavby a úpravy domu, ale už méně do zahrady. Ta je až na konec, až kolik zbude finančních prostředků," dodala Voženílková.

V dnešní době se prý lidé přiklánějí k zahradám co nejméně náročným na úpravu. Rodiny z vesnic dojíždějí za prací do měst, děti vozí do škol a víkendy tráví v nákupních centrech a na údržbu zahrádek jim nezbývá čas. Jejich představy se proto upínají k jehličnanům, pokud možno neopadavým.

Kozel zahradníkem?

Při zakládání zahrady je podle odborníků ale třeba přihlédnout také ke klimatickým podmínkám místa. "To znamená: nesázet smrk do Polabí nebo choulostivé rostliny do horských oblastí," uvedla odbornice, podle níž by poměr jehličnanů měl být asi z jedné třetiny k ostatním rostlinám.

Také podle zahradního architekta Jiřího Slepičky z Tábora je zahrada kompletní, když na ní rostou stromy, keře i trvalky. "To všechno k ní patří," poznamenal s tím, že když si lidé zaplatí projekt na vytvoření zahrady, je to investice do budoucna, protože ji zakládají i pro další generace.

"Když si někdo okolí svého domku řeší sám, často vysází stromy tam, kde být nemají," upozornil. I podle Slepičky zákazníci nejčastěji žádají návrhy, které budou ve výsledku nenáročné na údržbu. Nakonec si však z velké části nechají poradit.

Boom zahradní architektury prý nastal hned začátkem 90. let. "Tehdy o ni měli zájem spíš movitější zákazníci z 'horních deseti tisíc', fotbalisté, lidé ze showbyznysu a další podnikatelé," uvedl Slepička.

Obor zahradní architektura se vyučuje na Zahradnické fakultě Mendelovy lesnické a zahradnické univerzity v Lednici. Přijat bývá vždy zhruba jeden z pěti uchazečů. "Považujeme to za velký zájem," řekla studijní referentka Ludmila Hrubá. V případě silnějších ročníků se o jedno studijní místo ucházelo i deset zájemců.

Foto: Profimedia