Motýl na břehu jezera Ovre Gla

Příbytek do nepohody nemusí být nutně novostavba od základů po střechu prošpikovaná nejmodernější technologií. Vrtochům počasí se dokáže hravě přizpůsobit také dům, který vznikl přestavbou. Své by o tom mohli vyprávět třeba majitelé moderního obydlí, jež stojí na břehu jezera Ovre Gla ve švédské přírodní rezervaci Glaskogen. Jejich polorozpadlou chatku z počátku 19. století totiž mladí tvůrci z nizozemského ateliéru 24h Architecture proměnili v lesního motýla, který mění tvar nejen podle počtu obyvatel, ale také ročních období.

Zatímco původní dřevěná stavba si s hustým porostem na břehu jezera příliš nerozuměla a nehezky z něj čouhala, její nástupce s kolemjdoucími hraje spíše hru na schovávanou. Najít "Dragspelhuset" mezi kmeny stromů skutečně není lehký úkol. Zvláště pak v případě, že jej obyvatelé složí do úhledného kokonu. S kamenitým terénem lesa pak domu pomáhá splynout nejen kompaktní tvar, ale i šikmá střecha sahající až k zemi. Výsledný dojem ještě umocňuje fakt, že jako střešní krytinu architekti vybrali stickor, tradiční dřevěné šindele. Nejsou sice vyrobeny z místního dřeva, ale mají nespornou výhodu. Kanadské cedrové dřevo totiž časem získává příjemnou našedlou patinu a není náročné na údržbu.

To, že se dům k cizím lidem chová poněkud macešsky, majitelé jenom ocení. Mohou díky tomu v duchu zásady vidět a nebýt viděn nerušeně pozorovat větrem zčeřenou hladinu jezera i přilehlý lesní porost. Ochranným mimikry však přednosti jejich lesního příbytku zdaleka nekončí. Když přijede návštěva, mohou dům jednoduše "nafouknout" tak, aby se v něm našlo dost místa pro všechny. 

Tvar domu je možné měnit také v závislosti na ročním období a aktuálním počasí. Přes zimu na sebe Dragspelhuset bere podobu úhledného kokonu, jenž obyvatele účinně chrání před mrazem a plískanicemi dvojitou vrstvou "kůže". Naopak během teplého období dům připomíná motýla vyhřívajícího se na slunci. Jeho roztažená "křídla" přitom nejsou cenným pomocníkem pouze v horkých dnech, ale i za deště. Kromě toho, že poskytují ochranu před otravnými kapkami, také obytný prostor náležitě rozšiřují.

Za zmínku jistě stojí, že zajímavé vlastnosti domu nevznikly na přání majitelů. Spíše byly výsledkem snahy architektů vyhovět tvrdým stavebním zákonům, které ve Švédsku platí. Přísná pravidla přestavbu chaty komplikovala hned v několika směrech. Zakazují totiž například stavět nové domy na pobřeží jezer. Výjimkou jsou pouze případy, kdy se lidé rozhodnou zvelebit stávající budovu. Má to ale háček – nesmějí přitom přesáhnout zastavěnou plochu původní stavby. Dům kromě toho také musí stát minimálně čtyři a půl metru od kraje stavební parcely. Autorům Dragspelhusetu se podařilo dodržet všechny.

Foto: 24h Architecture