Před 54 lety, 7. ledna 1957, zemřel nejvýznamnější slovinský architekt Josip Plečnik, který je v Čechách znám především jako autor úprav Pražského hradu.
Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Studoval ve Vídni a poté byl profesorem na lublaňské univerzitě. Do Prahy přijel v roce 1911 a nejprve tu působil jako pedagog. Později přijal nabídku prezidenta T. G. Masaryka a stal se hlavním architektem Pražského hradu. 
Podílel se i na úpravách letního prezidentského sídla v Lánech a k jeho neopominutelným pražským stavbám patří i kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Svými projekty, ve kterých se vyhýbal pokusům o slovanský folklor, si znepřátelil české nacionalisty, ale ochrannou ruku nad ním držela Masarykova rodina.
Po roce 1930 nacionalistické útoky ještě zesílily a objevovaly se nenávistné články s titulky typu "cizák ničí posvátné sídlo českých králů". Poté, co ho nemocný Masaryk již nemohl dále hájit, práci na Hradě opustil. Údajně za ni nevzal žádný honorář; říkal, že tento úkol považuje za největší poctu.
Plečnik se začal plně věnovat práci v rodné Lublani, kde nejenom vybudoval školu architektury, ale především výrazně ovlivnil urbanistické řešení tohoto města.
