Světu naplno hrozí hospodářská krize, ale Dubaj, na gigantismus zvyklý emirát v Perském zálivu, dnes otevírá jedno z největších nákupních středisek planety, které chce se svými 1200 obchody přilákat až 30 milionů návštěvníků za rok. "Dubai Mall", ležící na úpatí zatím ještě nedokončeného sedmisetmetrového mrakodrapu Burdž Dubaj, nejvyššího na světě, se orientuje na "klientelu, která požaduje jiný typ nákupních středisek", uvádí na internetových stránkách projektu generální ředitel střediska Júsef Alí.
Stejně jako všude jinde v oblasti Perského zálivu, kde nákupy tvoří hlavní zaměstnání obyvatel, se i v Dubaji společenský život soustřeďuje kolem nákupních středisek. Kromě svých 1200 butiků, súku (tržnice) se zlatem s přepychovým hotelem s 250 pokoji chce být Dubai Mall také místem zábavy. Je tam tedy přes 120 restaurací a kaváren, 22 kin, obří akvárium, kluziště olympijských rozměrů a "Avenue de la Mode", uvádí jeho investor Emaar Malls Group. Tato společnost je filiálkou realitního giganta Emaar, jednoho z průkopníků faraonských projektů, které se Dubaji postaraly o publicitu ve světě.
Emaar, který je kontrolovaný vládou emirátu, zažívá nyní na burze volný pád. Svoje velké naděje vkládá do otevření tohoto nákupního střediska, jednoho z hlavních komponentů nové čtvrti Downtown Burdž Dubaj, jejíž celkové náklady se odhadují na nějakých 20 miliard dolarů (asi 400 miliard korun).
Dlouho odkládané otevření
Otevření nákupního střediska, původně ohlášené na konec roku 2006, bylo nejprve odloženo na konec letošního srpna, pak na 30. října a nakonec na 4. listopadu, oficiálně kvůli "dokončení některých prací infrastruktury". Ale někteří v Dubaji si kladou otázku, zda město, kde už je nákupních center přemíra, potřebuje nové takových rozměrů, zvlášť v nynější hospodářské situaci. Projekt samozřejmě vznikl v období plného růstu, kdy si nikdo nedovedl představit nynější finanční krizi ani recesi, která hrozí západním zemím. "Účinky finanční krize jsou cítit ve všech zemích, i v emirátech, kde hrozí, že přitažlivost nákupních středisek utrpí omezeními, která banky uvalují na používání kreditních karet," vysvětlil agentuře AFP Eckart Woertz, ředitel hospodářského oddělení v Dubaji sídlícího Střediska pro výzkum Zálivu. Kromě toho, pokračuje, "koupěschopnost obyvatel Dubaje a Abú Zabí v posledních letech poklesla kvůli zvýšení nákladů na bydlení".
Turistika se stala jedním z motorů hospodářského rozvoje Dubaje, ale "finanční krize by mohla mít za následek snížení počtu zahraničních návštěvníků, zvlášť západních", podotýká Woertz. "A i když budou turisté do emirátů dál jezdit, budou utrácet méně než dřív."
Chrám konzumu pro 30 milionů
Iniciátoři projektu ale chtějí být optimisty. "Předpokládáme, že 'Dubai Mall' za první rok přivítá víc než 30 milionů návštěvníků z celého světa," ujišťuje na internetu generální ředitel Emaar Malls Group Jim Badour. Analytik Ibráhím Chaját považuje tento optimismus za oprávněný. "Dubaj, kde je 35 až 40 procent nákupních středisek bohaté ropné oblasti Zálivu, zůstává pro arabský svět, Afriku a Asii vybranou destinací," řekl AFP. Poukázal také na to, že "přes světovou krizi se úroveň rezervací v hotelích ani úroveň leteckého provozu v Dubaji nesnížila", a dodal, že Dubaj zůstává velmi oceňovanou destinací nejen rodin a podnikatelů, "ale také bohaté klientely, která hledá nejnovější módní artikly". Foto: www.visitdubai.info
