Francie a svědectví válek na břehu La Manche

Pojedete-li po francouzském Opálovém pobřeží mezi přístavem Calais a letoviskem Boulogne-sur-Mer na břehu Lamanšského průlivu, nemůžete minout malebné městečko Ambleteuse s dlouhou nábřežní promenádou. Nad širokou oblázkovou pláží se zde tyčí mohutná námořní pevnost Fort Mahon.

Tato nepřehlédnutelná kruhová stavba na skalním výběžku naproti anglickým břehům byla postavena v 17. století francouzským maršálem Vaubanem, kterého Král Slunce Ludvík XIV. pověřil strategickým úkolem posílit obranu pohraničních francouzských měst a pevností. Vaubana jako čerstvě vystudovaného talentovaného inženýra osobně získal do králových služeb kardinál Richelieu.

Východní hranice v Ardénách, Alsasku a Porýní

Mladý důstojník jednak mnohá města sám obléhal a dobýval, jednak se po dlouhých padesát let činil jako armádní stavitel především ve Flandrech na severní hranici tehdejší francouzské říše proti Angličanům a Holanďanům, a na východní hranici v Ardenách, Alsasku, Porýní a v Alpách proti Němcům. Ve funkci Generálního komisaře pro opevnění nacestoval ročně kolem čtyř tisíc kilometrů, což při tehdejších dopravních možnostech byla úctyhodná vzdálenost. Vymýšlel účinné vojenské strategie jak s co nejmenšími ztrátami obsadit nepřátelská opevnění. V praxi potíral tehdy rozšířený mýtus hrdinných dobyvatelů neohroženě kráčejících vstříc jisté smrti. Viděl padnou d'Artagnana při obléhání Maastrichtu a dokázal pak snižovat ztráty vlastních vojáků na neuvěřitelnou jednu desetinu až jednu dvacetinu tehdy obvyklých počtů.     

Císař Napoleon začal v Ambleteuse budovat vojenský přístav, z kterého plánoval invazi do Anglie. Základy přístavu jsou v obci dodnes patrné a místní obyvatelé je dlouho využívali pro pěstování ústřic.

Atlantická zeď

Za druhé světové války zřídili nacisté v Ambleteuse internační pracovní tábor pro cizince, kteří museli budovat tzv. Atlantickou zeď sestávající z opevnění pro německé dělostřelectvo, bunkrů, kulometných hnízd, plamenometů, zátarasů z ostnatého drátu a minových polí, jež měla ochránit Třetí říši před útokem Spojenců z Anglie.

V roce 1965 byla pevnost Fort Mahon prohlášena státem chráněnou památkou a po etapách pečlivě zrekonstruována na turistické informační středisko, jehož hradby se za odlivu romanticky odrážejí ve skalních kalužích obrostlých vodními řasami.     

Muzeum druhé světové války

Dva místní rodáci a majetní sběratelé vojenských rekvizit vybudovali na okraji Ambleteuse velké muzeum druhé světové války, které jako jediné ve Francii zachycuje všechny válečné etapy od přepadení Polska až po svržení atomové bomby na Hirošimu. Je tu otevřeno denně od začátku dubna do poloviny listopadu v době od 10 do 18 hodin za vstupné 6,50 eur. Jeďte pořád po pobřežní silnici, a až se před vámi zpoza zatáčky vynoří americký vojenský džíp a ukazatel Musée 39-45, zatočte kolem tanku Sherman k rozlehlé přízemní budově a zaparkujte před německým kanónem ráže 88 mm.     

Návštěvníky vítá tlumená hudba, která okamžitě navodí atmosféru válečných časů. Dobové melodie střídají německé vojenské marše a vůdcovy plamenné projevy, takže stojí-li člověk zrovna před důstojníkem SS v černé uniformě se smrtihlavem na čepici, není mu dvakrát dobře po těle.

Na 800 metrech čtverečných výstavní plochy tu lze shlédnout více než 120 figurín vojáků v dobových uniformách německých, francouzských, anglických, amerických, ruských, italských a polských jednotek pěchoty, námořnictva a letectva. Celá expozice je plná neuvěřitelných detailů, počínaje původními ponožkami a tkaničkami od bot vojáků přes veškerou výstroj a výzbroj, osobní věci a služební dokumenty až po bojová vozidla a kanóny. Převládají pochopitelně rekvizity armád nacistického Německa, což necvičenému oku turisty z České republiky může připadat až jako jakási propagace fašismu.

Invaze do Polska a boje v Norsku

Muzeum je rozděleno na několik hlavních částí: invaze do Polska, boje v Norsku, válka o Francii, bitva o Anglii, bojové operace v Africe, budování Atlantické zdi, válka v Rusku, život v okupované Paříži, vylodění na Sicílii a boje v Itálii, vylodění v Normandii a osvobození Paříže, válka s Japonskem a bombardování Hirošimy a Nagasaki. Na závěr je možné shlédnout půlhodinový film v kinosále pro 110 diváků.         

Nelze si nevšimnout, že vitríny znázorňující válečné operace ve východní části Evropy příliš nevynikají v rámci jinak velkolepého celku a občas nemile překvapují jen přibližnou znalostí dějinného vývoje v naší části světadílu. V nově zřízené části muzea věnované přepadení Polska se například návštěvníci dozvídají, že Polsko bylo napadeno z Německa a Československa, což je názorně doloženo mapou s pomotanými hranicemi. Zbytek naopak pro cizince poněkud komicky vyznívá ve prospěch Francie a francouzských vojsk, která se jak známo v průběhu války příliš nevyznamenala. Přípravy a průběh spojenecké invaze v Normandii jsou však popsány velmi podrobně, poutavě a přesně, takže jméno Omaha Beach si po návštěvě muzea v Ambleteuse pamatují i malé děti.     

Srdce českého návštěvníka má v závěru expozice možnost zaplesat radostí, že je tam v podobě nášivky na rukáv s nápisem Czechoslovakia zastoupena také naše země. A to hned vedle Jižní Afriky. Stránky muzea ZDE.     

Foto: Profimedia, muzeum v Ambleteuse