Překrásné město na jihu Moravy pod Pavlovskými vrchy je v mnohém pozoruhodné, ale my si musíme vybírat. Protentokrát pomineme mikulovské ghetto se synagogou a rozlehlým židovským hřbitovem, nebudeme se toulat mikulovskými uličkami, nebudeme obdivovat ani vynikající soudobou architekturu a na okolní vápencové vrchy (korunované vesměs historickými památkami) vystoupíme jen proto, abychom se z výšky podívali na skalní suk uprostřed města, na němž se vypíná mikulovský zámek.
Hradiště - hrad - zámek
V roce 1082 zvítězil první český král Vratislav I. (jako kníže II.) nad rakouskými Babenberky a připojil k Moravě Mikulovsko. Opěrným bodem nově získaného území - důležité zastávky na obchodní cestě, ale i významného strategického místa - se stalo hradiště na dnešním Zámeckém kopci. Pod ním se začala rozvíjet slovanská osada, která roku 1279 získala právo týdenního trhu, v roce 1362 se stala městečkem a v roce 1414 městem. To již tehdy patřilo k největším na Moravě a za kardinála Františka z Ditrichštejna (1611-1636) se stalo neoficiálním hlavním městem Moravy.
Tehdy již po původním skromném hradišti nebylo ani památky. V první třetině 13. století byl totiž na jeho místě vybudován hrad, postupně rozšiřovaný. Jemu dominovala vysoká válcová věž a hranolová věž se zkoseným rohem (tzv. Břitová věž). Obě se zachovaly, ta válcová ovšem po barokních úpravách. Kolem roku 1540 byl hrad opevněn mohutnými protáhlými pozdně gotickými bastiony, které jsou patrné i v hmotě současného zámku, zejména při pohledu od nádraží. Další přestavba proběhla v letech 1611-1618. Významná byla barokní přestavba z poslední čtvrtiny 17. století a počátku 18. století. Tu zřejmě vedl významný architekt Giovanni Pietro Tencalla. V roce 1719 postihl zámek požár a po něm byl do roku 1730 zámek opět významně přestavěn. Vývoj areálu ještě doplnilo několik klasicistních objektů.
V dubnu 1945 při bojích o Mikulov zámek vyhořel a v 50. letech byl citlivě obnoven. Velká část interiérů (ne však všechny!) je nyní vybavena sice stylově, ale kvůli požáru nikoli původním mobiliářem.
Perla vyrůstající ze skály
Zámek je dodnes monumentální a dynamicky působící dominantou města. Přispívá k tomu již samotný terén vápencového vršku, zdvihajícího se nad okolní ulice a náměstí. A hrad-zámek z kamene přímo vyrůstá. Jako by byl jeho přirozeným pokračováním. To bývá samozřejmě k vidění na více hradních a zámeckých stavbách, ale snad nikde jinde tak působivě jako zde. Areál je rozsáhlý, ale rovných míst je na něm velmi málo. I proto působí spletitě a nebýt jeho otevřené pohostinnosti, tak i „dobrodružně".
Zámek se neotevírá vůči městu, které je obklopuje, ze všech stran pouze pohledově. Téměř z každé přilehlé ulice se k němu dá dostat - přistoupit jinou cestou, přes jiné zahrady, terasy, schody. I v tom je mikulovský zámek výjimečný: i když opticky nad městem výrazně dominuje, je jeho přímou součástí.
Zámecký park
Původně barokní zahrady kolem zámku dlouho chátraly a jejich obnova začala až v roce 1989. Je velmi povedená, a tak se zámecký park s řadou teplomilných našich i cizokrajných rostlin, s vyhlídkami, terasa, kašnami a vodotrysky stal sám o sobě tématem na dlouhou a rozjímavou procházku.
Marnotratnost a obří sud
V roce 1249 získali hrad od markrabětě Přemysla (pozdějšího Přemysla II. Otakara) Liechtensteinové. V roce 1538 se velké liechtensteinské panství rozdělilo na valtickou a mikulovskou část. Zatímco valtické dominium zůstalo Liechtensteinům až do konce 2. světové války, mikulovské dominium skončilo již roku 1560. Tehdy jej musel zadlužený Kryštof IV. Marnotratný (z Liechtensteina) prodat.
Dalším velkým rodem byli Dietrichsteinové, vládnoucí zde v letech 1575-1945. Zejména ti se zasloužili o výstavbu monumentálního objektu, ale i o hospodářské a kulturní povznesení celého města.
Dietrichsteinové mají ve znaku dva vinařské nože a není divu. Zasloužili se velmi o rozvoj zdejšího vinařství. ve hradním sklepení se dodnes zachoval zdobený obří sud z roku 1643 o objemu 1010 hl. Patří k největším v Evropě.
Tři tipy pro návštěvu mikulovského zámku - Regionálního muzea v Mikulově:
1. Expozice a výstavy v zámku: I. Historie (včetně galerie Dietrichsteinů a zámecké knihovny); II. Expozice vinařství (včetně obřího sudu); III. Galerie se sezonními výstavami; IV. Archeologická expozice „Římané a Germáni pod Pálavou".
2. Zámecký park s botanickou a růžovou zahradou, terasami a kašnami.
3. Vyhlídky na zámek z dálky a výšky: zejména od Kozího vršku (s předsunutou obrannou věží hradu) a od Svatého kopečku (s kaplí sv. Šebestiána se zvonicí)
Foto : Vladislav Dudák
