Záhadná bílá hmota nalezená v hrobce starosty antické egyptské metropole Mennofer je ve skutečnosti sýr starý přes 3200 let. Po pečlivé analýze k tomuto závěru dospěli italští a egyptští vědci. Mohlo by se jednat o pozůstatek nejstaršího sýra, s jakým se kdy archeologové setkali.
"Analyzovaný materiál je pravděpodobně nejstarším archeologickým pevným zbytkem sýra, jaký byl dosud nalezen," napsal v nedávno publikované studii chemik z univerzity v italské Catanii Enrico Greco, který na rozboru antického sýra spolupracoval s kolegy z Káhiry. Jejich zjištění jsou o to zajímavější, že až dosud se žádné důkazy o produkci sýra ve starověkém Egyptě neobjevily.
Tajemná hmota byla nalezena v hrobce starosty starověkého města Mennofer v oblasti dnešní Káhiry, které bylo metropolí úrodné delty Nilu. Hrobku starosty Ptahmese objevili badatelé už v roce 1885, následně však byla na dlouhý čas zapomenuta. Až v roce 2010 ji znovu prozkoumali francouzští archeologové. Vykradači hrobů už z místa zřejmě některé předměty odnesli, zůstalo zde však několik hliněných nádob, přičemž v jedné z nich byl prastarý sýr.
Podle webu Gizmodo Grekův tým dokázal po rozpuštění kousků bílé hmoty izolovat vzorky bílkovin. Ty pak vědci analyzovali a i přes dlouhé působení času v nich dokázali identifikovat prvky specifické pro sýry. "Analýza ukázala, že produkt byl vyroben po smíchání kozího a ovčího mléka a překvapivě i mléka buvola afrického," píše Gizmodo.
Kromě toho však vědci v objevili také stopy po bakteriích rodu Brucella, které způsobují vysoce nakažlivou brucelózu. Použité mléko nebylo pasterizované, takže sýr, ačkoli mohl být chutný, byl zřejmě také jedovatý.
Chemik Greco si ohledně chuti starověkého sýra netroufl spekulovat. Podle profesora Paula Kindstedta z Vermontské univerzity, který studuje chemii a historii kolem sýrů, mohl chutnat podobně jako klasický kozí sýr, jen s "velmi, velmi kyselým" nábojem. "Měl by v sobě hodně vlhkosti, byl by roztíratelný. Dlouho by nevydržel, hodně rychle by se zkazil," řekl.
