Přítel člověka
Nejoblíbenější pes? Německý ovčák

Zlatý retrívr? Francouzský buldoček? Nebo čivava? Které psí plemeno je podle vás nejlepší a proč? Češi chovají zhruba milion psů, převládá německý ovčák a jezevčík.

Modelka a moderátorka Diana Kobzanová nedá dopustit na bulteriéry. Mísí se v nich buldočí síla a teriéří bojovnost, ale pro Kobzanovou je její Mia hlavně vynikající společnicí. "Být pejskařem je diagnóza," prohlásila loni v tisku. "Potkáváme se jako nějaké maminy u pískoviště, jen místo kočárku máme v ruce vodítko. Řešíme jídlo a drbeme... Často venčím s jedním pánem, co dělal na kriminálce. Pak je tam paní, která má Beníka, takovýho smetáčka bišonka, ta je moc chytrá - kreslila koleje, třeba na Andělu tu velkou křižovatku, teď už je v důchodu. Když tam přijdu a náhodou je nepotkám, je to divný. Pes je otrávený, že nemá kámoše, a já taky." S "bulíkem" to údajně nebyla láska na první pohled. Jenže na podvacáté se jí začal líbit, a tak si ho pořídila. A i když její psí slečna prý umí nejlíp žebrat, smrdět a neposlouchat, už by neměnila.

Podle údajů Českomoravské kynologické unie, která zaznamenává přírůstek čistokrevných psů, je bulteriér v pořadí oblíbenosti u Čechů až na 36. místě. Loni byl v tuzemsku nejpopulárnější německý ovčák, který dlouhodobě vévodí i celosvětovým statistikám. V Česku loni přibyly téměř čtyři tisícovky tohoto plemene, druhý skončil jezevčík (2000), třetí byl jorkšír (1500).

Podle čeho se řídit při výběru psa? Měli bychom přemýšlet hlavně nad jeho povahou. Zjistit si aspoň, k čemu byl původně vyšlechtěn, a jestli nám může splnit to, co od něj očekáváme. "Takový teriér byl původně vyšlechtěný k lovu. Takže jestli jezdím na návštěvu k tchyni, která má slepice, štěně na to musím od útlého věku připravovat, protože jinak je bude v dospělosti dávit, má to totiž ve svém naturelu," říká pro TÝDEN Vladimír Tichá, tisková mluvčí Českomoravské kynologické unie. K rodině s malými dětmi se podle ní hodí třeba labradorský retrívr nebo zlatý retrívr. Pokud k tomu máme ještě požadavek, aby to bylo menší plemeno, ideální volba je border teriér nebo jorkšír. Jako hlídač velkých latifundií se zase osvědčí bulmastif, německý ovčák nebo výmarský ohař. Pro sportovně založené je vhodná třeba border kolie. "Ale jestli ráda jezdím na kole padesátikilometrové výlety a pořídím si čivavu? Můžu ji brát s sebou jen tehdy, pokud na kole mám košík, do kterého ji dám," dodává s úsměvem.

Každopádně poslouchat by měl každý pes, bez ohledu na velikost a plemeno. Základy výchovy je třeba zvířeti vštípit do tří měsíců. Pak už se to těžko dohání. Inu - starého psa... I když se to bude možná někomu zdát nemyslitelné, vychovat se dá i takový jezevčík, tedy původem norník, který se pod zemí musel rozhodovat sám a ta jeho pověstná tvrdohlavost k němu prostě patří. "Nikdy to nebude fifinka, která bude skákat na povel," přiznává Tichá, ale vzápětí dodává: "Ale nahoře musí poslouchat pána, což je třeba ho učit už od štěněte. Když nad tou jeho povahou mávnete rukou, vymkne se vám to z rukou. Pak noruje doma pod peřinou a nechce nikoho pustit do postele. Jen proto, že jste mu od začátku nevymezili pravidla."

Přesně tak dopadl autor tohoto textu. Jaké jsou vaše zkušenosti se psy? Jaké je to "vaše" plemeno a proč vám vyhovuje? Zapojte se prosím do diskuze pod textem. Rádi vaše postřehy zveřejníme i v časopise TÝDEN. Hlasovat můžete také ve velké psí anketě ZDE.