Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.
Nový web zahrnuje kláštery ve správě církve, státu i dalších majitelů. "Propojujeme vědeckou a nevědeckou sféru, spolupracujeme s kastelány. Nechceme být encyklopedickým přehledem klášterů, chceme ty zpracované představovat do hloubky a klást důraz na edukaci," řekla jedna z autorek webu Radka Ranochová.
První klášter v českých zemích byl zřízen v 10. století na Pražském hradě u kostela sv. Jiří, a to pro benediktinky. Do konce 10. století vznikl i první mužský benediktinský klášter v Břevnově a během příštích tří stovek let byly založeny kláštery v Sázavě, Rajhradě, Třebíči, Podlažicích, v Praze Emauzích či na Starém Městě, které se také řídily řeholí sv. Benedikta. V 11. a 12. století do českých zemí začaly pronikat nové řády mnichů, řeholních kanovníků, řády rytířské a později i žebravé. Mezi nejdůležitější patřili premonstráti, cisterciáci dominikáni či františkáni.
Po husitských válkách přišel rozkvět klášterní kultury až v první polovině 17. století v rámci rekatolizace, utlumen byl ale v období rakouského osvícenství 18. století. Velkou ránu klášterům pak zasadil vývoj po druhé světové válce. Obnova řeholního života a klášterů přišla až po roce 1989.
Některé kláštery nabízejí i možnost nahlédnout do života jejich obyvatel. Přestože mnohé řády a řehole dnes v ČR kvůli zmíněné historii často tvoří jen pár členů, mnohde, pokud mohou, navazují na dlouhé tradice a vyrábějí a prodávají různé produkty, obnovují se tradice klášterních pivovarů. Pivo vaří premonstráti v Želivi, kde se vyrábělo už ve 14. století, i v Praze na Strahově. V Břevnově uvádějí, že pivovar vznikl záhy po založení kláštera ještě v 10. století a je nejstarší v Česku.
Cisterciáci mají pivovar v Oseku, k nejstarším pivovarům patřil i ten při cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě. Část objektu s pivovarem se řádu vrátila až v dnešním majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Výroba piva se v něm plánuje s tím, že zisky z ní pomohou obnovit další část kláštera.
Některé kláštery nabízejí také ubytování i různě zaměřené pobyty. Klášter bosých karmelitánů ve Slaném nabízí možnost stát se na týden mnichem. V srpnu si mohou muži od 17 do 35 let vyzkoušet rytmus modlitby a práce, akce a kontemplace, tak, jak ho tamní mniši prožívají dnes stejně jako před 400 lety. Karmelitáni ale nabízejí možnost pobytu a zkušenost ticha a odstupu od každodenního rytmu i jednotlivcům.
Ubytování nabízejí i další církevní subjekty. Putovat po klášterech, kostelích, kapličkách, poustevnách či vydat se na pouť pomáhá web www.cirkevnituristika.cz. Koordinuje ji brněnské biskupství a nabízí vedle zmíněného také přes čtyři desítky možností ubytování.
Samo biskupství provozuje Penzion sv. Anny v Pasohlávkách na Pálavě, který vznikl přebudováním fary v sousedství barokního kostela. "V letní sezoně je zájem návštěvníků větší než můžeme pokrýt. Církevní turistika nám umožňuje společnou prezentaci spolu s ostatními církevními objekty," řekla za provozovatele penzionu Lenka Ferbyová. Stará se také o sousední kostel a na požádání v něm hosty provede.
Právě objekty, které dříve sloužily k bydlení kněží, často mají nové využití. "Takto mohou farnosti budovu fary zachovat, poskytnout ji návštěvníkům pro duševní, duchovní i fyzický odpočinek a také dát práci lidem, kteří se o chod fary starají. Jsou to většinou místní, kteří mohou návštěvníkům doporučit, která místa navštívit," doplnila.
