Krkonošský národní park (KRNAP) a jeho ochranné pásmo v roce 2018 navštívilo 3,78 milionu lidí, kteří tam dohromady strávili 11,8 milionu dní, což je o 4,8 procenta více než v roce 2017. Loni stoupla návštěvnost Krkonoš o více než půl milionu návštěv oproti roku předchozímu. Vyplývá to z dat mobilních operátorů, očištěných od údajů o místních obyvatelích i těch, kdo pravidelně dojíždějí za prací, sdělili zástupci Správy KRNAP. KRNAP se tak řadí v přepočtu na plochu i v absolutních číslech k nejnavštěvovanějším národním parkům v Evropě.
Růst návštěvnosti se týká především území národního parku a podílí se na něm hlavně čeští návštěvníci. Češi v roce 2018 tvořili 80 procent návštěvnosti Krkonoš. "Nejnovější čísla ukazují, že návštěvnost Krkonoš neklesá, evidentní je, že největším magnetem regionu je národní park. Zatímco celková návštěvnost Krkonoš narostla o pět procent, nárůst popularity národního parku je dvojnásobný," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Návštěvnost území samotného KRNAP mezi lety 2017 a 2018 vzrostla o 9,5 procenta ze 4 388 870 dní na 4 807 253. Počet dní strávených návštěvníky na území národního parku tedy vzrostl o 418 383. "Ještě výraznější je pak nárůst počtu jednotlivých návštěvníků národního parku, kterých bylo 1 090 406 v roce 2017, loni pak již 1 746 820," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Z nejnovějších dat také vyplývá, že meziročně se zvýšily rozdíly v návštěvnosti západní, střední a východní části KRNAP. Návštěvnost rostla především ve východní a střední části parku, kde jsou hlavní magnety hor - Sněžka, pramen Labe a v dosahu významná lyžařská střediska Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Janské Lázně. Z hlediska návštěvnosti stále vede zimní období. Nejnavštěvovanější střed navštívilo loni 785 638 lidí, kteří tam strávili 2,18 milionu dní. Následuje východ, kam přijelo 485 946 lidí a strávili tam 1,33 milionu dní. Západ národního parku navštívilo 475 236 lidí a byli tam 1,28 milionu dní.
Správa parku se snaží nával řešit například omezováním vjezdů aut, udržováním turistické infrastruktury nebo propagací nových turistických cílů v níže položených oblastech hor. Ve spolupráci s polským protějškem pracuje KRNAP na projektu, jehož hlavním výstupem má být společná strategie péče o oba národní parky pro několik příštích desetiletí. Projekt je financován z Evropského fondu pro rozvoj venkova v programu Interreg V-A Česká republika - Polsko.
Rostoucí návštěvnost Krkonoš má také vliv na vytváření návrhu nového rozdělení KRNAP do zón. Návrh nové zonace a klidových území bude na začátku června schvalovat Rada KRNAP, kterou tvoří zástupci obcí, vědců, horské služby či firem. Z nové podoby zón, která bude platit následujících 15 let, mají obavy především horští podnikatelé. Bojí se například toho, zda bude moci pokračovat udržitelný rozvoj obcí, zda bude možné modernizovat vleky a lanovky nebo zasněžovat sjezdovky. Vedení KRNAP tvrdí, že obavy z nové zonace a z vyhlášení klidového území nejsou na místě.
KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Nejpřísněji chráněná první zóna má téměř 7000 hektarů a pohyb v ní je povolen jen po značených cestách.
