Žerty a šprýmy
Vznik aprílové tradice se datuje až do 17. století

Pro bublinky do vodováhy, mezery do žebříku či komáří sádlo se už dnes 1. dubna neposílá, přesto je první aprílový den potřeba být ve střehu a nevypínat moc mozkové závity. Tento den je totiž od nepaměti dnem všelijakých žertů a šprýmů. V anglosaském světě je nazýván "dnem všech bláznů" a v Itálii či Francii se mu říká "aprílová ryba". Ve Španělsku ale pozor, tam se podobné taškařiny obyčejně dělají 28. prosince na Den svatých neviňátek.

Aprílová žertovná tradice je rozšířena v řadě zemí světa a datuje se asi do 17. století. První známá písemná zmínka o vyvádění aprílem v českých zemích je z roku 1690 a pochází z pera Bartoloměje Chrystellia z Prahy. Na konci 18. století jsou v české literatuře zprávy o prvodubnovém vtipkování již poměrně časté.

Podle jedné z teorií má obyčej původ ve druhé polovině 16. století ve Francii, kde král Karel IX. v roce 1564 ediktem roussillonským stanovil začátek nového roku na 1. leden. Někde ho totiž slavili 25. března na Den zvěstování Panny Marie. A ti, kteří se tímto ediktem neřídili a slavili příchod nového roku stále celý týden do 1. dubna, tak údajně dali vzniknout "dni všech bláznů".