Začal advent. Co to vlastně je?

Nedělí začíná adventní doba, která lidem připomíná, že se blíží Vánoce. O první adventní neděli je čas zapálit první ze čtyř svící na adventním věnci. Čtyřtýdenní adventní doba skončí se západem slunce o Štědrém večeru. S tímto obdobím a počátkem nového liturgického roku je v dnešní době spojeno zdobení ulic i obchodů, lidé začínají shánět vánoční dárky, hospodyňky se připravují na pečení vánočního cukroví a úklid před svátky.

Advent, jehož barvou je fialová, však není v původním smyslu dobou shonu a předvánoční nervozity. Naopak je obdobím ztišení, klidu, rozjímání. Pro věřící je časem velkého očekávání a nadějí, že Bůh splnil svá přislíbení daná už starozákonním věřícím a poslal Ježíše Krista na svět. Během adventu by si tedy lidé měli dát do pořádku své svědomí ve vztahu k Bohu i k druhým lidem a šířit kolem sebe naději a radost. Dříve se dodržoval i půst.

Historie adventu sahá až do 5. století do Itálie. Zatímco zde byl advent chápán jako doba přípravy na oslavy narození Páně, v Galii byl pojímán jako příprava na druhý příchod Kristův. V prvních staletích se na Západě slavil také různý počet adventních nedělí, a to mezi čtyřmi až šesti. Počet čtyř adventních nedělí se prosadil v 10. až 11. století. Například pravoslavná církev dodržuje šestitýdenní advent dodnes.

S adventem je neodmyslitelně spojen adventní věnec. Podle dnes zřejmě nejrozšířenější teorie byla tradice adventních věnců založena v prvé polovině 19. století německým protestantským teologem Johannem Hinrichem Wichernem v přístavním městě Hamburku, uvádí katolická církev. Vytvořil jakéhosi předchůdce věnců dnešních, kterým chtěl přiblížit dětem blížící se Vánoce.

Rozsvícení svící je také v židovské tradici staré dva tisíce let, je to slavení svátků světel zvaných Chanuka. Na židovských chanukových svícnech se rozsvěcuje postupně osm světel. Letos Chanuka začíná 9. prosince.