Záchodky určené zákazníkům jednoho německého obchodního domu mají do diskrétního tichého místa daleko. Zdejší toaletářka klientům v pauzách mezi mytím záchodových mís a vybíráním poplatků zpívá a hraje na kytaru. Využívá dobré akustiky bíle vykachličkované místnosti a zpříjemňuje zákazníkům i sobě den.
"Tohle znáte?" volá Stefanie Ansul-Weissnerová na návštěvníky toalet hamburského obchodu řetězce C&A. A pak spustí písně Joan Baezové, Barbry Streisandové nebo Zarah Leanderové. V repertoáru má i skladbu What a Wonderful World. Klienty takto obveseluje už čtyři roky.
Ze začátku si jen občas prozpěvovala při práci, jak sama říká. Pak si jednou vzala na zkoušku kytaru, na kterou hraje od dětství, a u zákazníků to mělo úspěch. Od té doby sedmačtyřicetiletá žena ve své komůrce vyzdobené plakátem písničkářky Baezové mezi pánskými a dámskými záchodky zpívá i hraje. Většinou dá jednu dvě písničky, potom poklidí nebo rychle pustí ženy k pánům, když je fronta na dámy příliš dlouhá a vedle je právě volno.
"To je opravdu nádherné," komentuje její výkon mezi bílými kachličkami jedna z návštěvnic toalet. Jiná, ověšená dvěma taškami a očividně ve spěchu, se u východu ještě zastaví, počká na konec písně a zatleská. Stefanie Ansul-Weissnerová odkládá kytaru a znovu se chopí hadru.
Stefanie Ansul-Weissnerová a její zpěv a hra na kytaru:
