Fotbalový svět zažil v uplynulém roce několik vrcholů, největším byl šampionát v Rusku. Unikátní příběh napsalo i finále Ligy mistrů, kde fanoušci často nevěřili vlastním očím. Nuda nebyla ani na domácí půdě, reprezentace dostala nářez od Austrálie i Ruska a změnila trenéra. A co mistrovská Plzeň a zmar Sparty?
Finále Ligy mistrů:
Konec května přinesl jeden z nejzajímavějších zápasů v historii slavné fotbalové soutěže.
Na jedné straně španělský gigant Real Madrid v čele s Ronaldem bojující o třetí titul v řadě. Legendární Zinedine Zidane postavil jedno slavné jméno vedle druhého a Bílý balet kráčel sebevědomě soutěží. Vyjma svých skalních příznivců byl ve finále mančaft tím neoblíbeným, jak už to tak u Realu bývá.
Na straně druhé anglický Liverpool. Ten sympatický a statečný, fanoušky milovaný. Jeho lodivod Jürgen Klopp sestavil silný mančaft v čele se Salahem, Maném, van Dijkem. A bohužel pro osmnáctinásobného vítěze anglické nejvyšší soutěže také gólmanem Kariusem.
Okamžitě po závěrečném hvizdu měl zápas svého hrdinu a smolaře. Oslavován byl velšský fotbalový záložník Gareth Bale, který vlétl na hřiště, vstřelil dvě branky a bylo vymalováno. Jeho absolutně dokonalé nůžky já osobně vyhlašuji jako jeden z nejkrásnějších fotbalových zážitků, jaké kdy byly k vidění.
Oči pro pláč zůstaly gólmanovi Liverpoolu Kariusovi. Ten předvedl dvě fatální selhání, které se nevidí ani v okresních přeborech. Fanoušci anglického klubu jen nevěřícně sledovali, co všechno nešťastník neudržel v rukavicích. Později se ukázalo, že brankář nejspíš chytal s otřesem mozku, který mu způsobil předchozí střet s Ramosem. Na to se ale historie neptá.
Zlatý gól se ukázal být právě ten, který vstřelil ve třiašedesáté minutě Gareth Bale. Byl na hřišti sotva tři minuty a nevídanou brankou poslal Bílý balet do vedení 2:1. Liverpool se ještě v závěru nadechoval k obratu, naději však zhasl velšský fotbalista, když skóroval podruhé. Střela z pětatřiceti metrů mířila přímo do rukavic Kariuse, ten však opět selhal.
Anglický klub se už k obratu nezmohl a bylo hotovo.
Mistrovství světa ve fotbale:
Fotbalový svátek přikurtoval na přelomu června a července k televizním obrazovkám miliony diváků. Rusko hostilo šampionát, který přinesl nezapomenutelné zážitky a napsal hezkou řádku fotbalových překvapení.
Německý zmar
Kdo by čekal oslavu fotbalu v tom nejlepším slova smyslu, byl by zklamán. Čeští fanoušci byli ochuzeni od začátku, fotbalová reprezentace se na šampionát neprobojovala. Přesto se čekala přehlídka parádních branek a nádherných akcí chlapů v kopačkách. Šampionát však přinesl spíše defenzivní představení, než otevřený a útočný fotbal. Škoda.
Německá reprezentace na Rusko nebude vzpomínat v dobrém. Problémy v mančaftu započaly už před šampionátem, když středopolař Mesut Özil zveřejnil fotku s tureckým prezidentem Erdoganem. Snímek rozpoutal řadu rozporů mezi fanoušky i uvnitř týmu, kde údajně nevládla nejlepší atmosféra ani před prohřeškem záložníka tureckého původu. Rozložený mančaft i nesváry přenesl tým kolem Joachima Löwa i na zelený pažit, což pro obhájce zlatých medailí z Brazílie znamenalo konec medailovým nadějím už ve skupině.
Hrdí Chorvaté
Mančaft kolem držitele Zlatého míče Luky Modriče překvapoval už ve skupině, málokoho by však napadlo pasovat kostkovaný tým na favorita. A přece. Díky soudržné hře, pospolitosti i individuálním výkonům se svěřenci Zlatka Daliće prokopali až do finále. A byly to infarktové zápasy, které Chorvati nabídli. O drama v jejich případě nebyla nouze, ve vyřazovací části proti Dánsku i Rusku rozhodovaly penalty, v semifinálovém zápase proti Anglii rozhodl ve stodeváté minutě Mandžukič. Rakitić , Kramarič, Vida či Perišić se ve finále srdnatě rvali o senzaci, postupně si získali srdce fanoušků, kteří je hnali dopředu. Zlatá tečka se však nekonala, Chorvatsko na Francii nestačilo.
Favorité na odstřel
Domácí Rusko vyřadilo Španěly, čtvrtfinále znamenalo konečnou pro Brazílii. Před branami finále skončila Anglie, která padla i v zápase o třetí místo, bronz vykopali hráči Belgie. Diega Maradonu málem skolil infarkt, když Argentina těsně nepostoupila mezi osm nejlepších a padla s Francií.
O překvapení na šampionátu nebyla nouze. Favorité na titul zůstali bez medailí, překvapivě dominovaly evropské týmy. Finále ve složení Francie versus Chorvatsko by asi před začátkem tipoval málokdo.
Gólové finále
Ve finále padlo nejvíc branek za posledních dvaapadesát let, v moskevských Lužnikách fanoušci viděli šest gólů. To je stejně jako v posledních čtyřech zlatých zápasech světových šampionátů dohromady. Finále ukázalo jedno z nejatraktivnějších utkání celého šampionátu a účastníci ukázali, že se do něj nedostali náhodou.
Mandžukič rozhodl semifinále, ve finále se stal smutným hrdinou, když započal gólovou jízdu brankou. Bohužel vlastní. Stav srovnal Perišič, jenže ještě před přestávkou zaúřadoval videorozhodčí, když upozornil hlavního sudího na ruku. Nařízenou penaltu bez problému proměnil jeden z nejlepších hráčů šampionátu Antoine Griezmann.
Chorvatsko se více dostávalo do šancí, jenže byli to Francouzi, kteří je proměňovali. Ve druhé půli se trefili krátce po sobě Pogba i Mbappé , jež se stal nejmladším fotbalistou, kterému se to na šampionátu povedlo. V devětašedesáté minutě Mandžukič už jen upravil skóre, když skóroval díky hrubé chybě jinak spolehlivě chytajícího brankáře Llorise. Kostkovaní se už na závěrečný nápor nezmohli, a přestože hráli aktivněji, v klíčových momentech úřadovala Francie. A právem šampionát vyhrála.
Česká reprezentace:
V uplynulém roce česká fotbalová reprezentace bilancovala na hraně úspěchu a neúspěchu. Na počátku mužstvo trénoval Karel Jarolím, po fiasku s Ruskem mančaft převzal Jaroslav Šilhavý. Výměna kouče i obměna kádru udělala své, nároďák pod novým koučem prohrál jediný ze čtyř zápasů.
Dohromady nastoupil tým kolem Bořka Dočkala k deseti utkáním, úspěšnost měl padesátiprocentní. Na China Cupu nestačili na Uruguay, naopak s Číňany si hravě poradili, outsiderovi nastříleli čtyři branky. Fiasko přišlo v červnovém přáteláku s Austrálií. Mdlím Čechům protinožci nasázeli čtyři góly, přičemž sami nedostali ani jeden!
O pár dní později Kalas zachránil jedinou brankou utkání proti Nigérii, kterou Češi zdolali nejtěsnějším možným rozdílem.
V nové soutěži Lize národů se svěřenci kouče Šilhavého představili ve skupině se Slováky a Ukrajinou. Zatímco s Ukrajinou dvakrát prohráli, s našimi bratry to bylo přesně naopak. Přestože střelecky nijak nezářili, dvě branky Patrika Schicka doplněné pumelicí Krmenčíka na Slováky stačily.
V září přišel přátelák proti Rusku, který znamenal konec Karla Jarolíma. Strašný výkon, jinak se hrozivé představení korunované výsledkem 5:1 pro soupeře nedá nazvat. Dvaašedesátiletého bývalého záložníka nahradil ve funkci hlavního trenéra Jaroslav Šilhavý a zatím to vypadá jako krok správným směrem.
Česká fotbalová liga:
Plzeň se do posledních zápasů přetahovala o titul s pražskou Slavií, nakonec se však radovali Západočeši. I díky nejproduktivnějšímu hráči Michalu Krmenčíkovi, kterého kouč Pavel Vrba odmítl pustit do světa. Protipólem je pak Sparta, kterou italský trenér Stramaccioni pohřbil a dodnes pomalu vstává z popela.
Enormní nákup cizinců, blázinec na hřišti, blázinec v kabině, pravá noha neví, co dělá levá. Chaos, zmar, bída. Naštvaní hráči, naštvané tribuny, naštvaní fanoušci. Sparta na sezónu 2017/2018 nebude vzpomínat v dobrém, z historie by ji nejspíš nejraději vymazala úplně. Řádění zahraničního kouče, který byl vyhozen v březnu, obrovsky rozhodilo a rozkopalo pražský tým. Ten následně převzal Pavel Hapal, po jediném utkání byl vyhozen a nedostal tak šanci nalomený tým pozvednout. Snad se to podaří současnému kouči Zdeňkovi Ščasnému.
To Slavie se prala o titul do posledních zápasů. Milan Škoda, Stanislav Tecl, Tomáš Souček, Josef Hušbauer a Miroslav Stoch je palebná síla, která sešívaným vysloužila titul nejvíc střílejícího mužstva v lize. Sedm bodů svěřencům kouče Trpišovského chybělo k tomu, aby se dotáhli na Plzeň.
V kvalifikaci Ligy mistrů sešívaní nestačili na Dynamo Kyjev, pražané následně spadli do základní skupiny Evropské ligy. Ve skupině s Kodaní, Zenitem Petrohrad a Bordeaux skončili druzí a čeká je účast v jarních vyřazovacích zápasech proti belgickému Genku.
Pátý titul vybojovali fotbalisté Plzně, tentokrát pod koučem Vrbou. Dařilo se jim především na podzim, kdy naprosto dominovali a předvedli úchvatnou vítěznou jízdu. Díky vysokému náskoku nedali soupeřům šanci a náskok už neprohospodařili.
Jako vítěz ligy Viktoriáni postoupili přímo do skupiny Ligy mistrů, kde jim k velké radosti los kromě AS Řím a CSKA Moskva přidělil i Real Madrid. Výhra v Moskvě nakonec zajistila Plzni třetí pozici a tím účast v Evropské lize.
