Fotbalová Slavia na poslední chvíli odvrátila krach a opět stoupá vzhůru. Malé jí jsou dokonce i hranice České republiky. Kam nejstarší tuzemský klub směřuje a jaké s ním má nové vedení v čele s Jiřím Šimáněm plány?
Záložník Jaromír Zmrhal se za vápnem opře do střely. Příliš mu nesedne, míří přímo na střed brány, jenže nejistý gólman Bičík ji jen vyrazí a míč doklopýtá do sítě. Slavia po třech letech vítězí v derby nad Spartou. Fanoušci na tribuně slaví a spolu s nimi je v euforii i Jiří Šimáně, nový menšinový vlastník klubu. Ještě před pár dny by ho podobný scénář napadl těžko.
Je začátek září a v Praze pomalu doznívají velká vedra. Lidé vyhledávají místa na koupalištích, jiní vyrážejí na dovolenou k moři. Mnozí letí s Šimáněho společností Travel Service. Majitel aerolinek si ale takový komfort dovolit nemůže. U jednacího stolu domlouvá vstup čínského partnera CEFC do své firmy.
Partnerem v jednání je mu prezident Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík. Když nakonec obchod klapne, mají oba propocené košile. Na oslavu úspěchu si spolu dávají skleničku. V tom se Šimáně k Tvrdíkovi nakloní. "Neměli byste zájem dělat charitu?" zeptá se.
Tvrdík chvíli přemýšlí. "Musíme převzít odpovědnost. Kupujeme tady velké podniky, takže bychom měli investovat do charity nebo do sportu," odpoví.
Šimáně tedy pokračuje a jde přímo k věci. "Podívej se, 15. září je konec Slavie. Mně asi nezbude nic jiného než do toho jít. Mám nějakého amerického partnera, ale nevypadá to na víc než dva tři měsíce. Měli byste zájem?"
"To nezní špatně," nadchne se pro myšlenku Tvrdík, velký fanoušek sešívaných. Zvedá telefon, volá do Číny a za půl hodiny je hotovo. Takhle znenadání vznikla nová Slavia.
Tři obdržené facky
Příběh o koupi týmu na pokraji krachu je však jen začátkem celé story o červenobílém Fénixovi.
"Základem každého úspěšného klubu musí být perfektně fungující akademie a mládežnická mužstva. Bez vlastních kvalitních hráčů nemá klub v evropském kontextu šanci," říká Šimáně krátce po oznámení obchodu na klubovém webu a dodává dvě slova, která mezi slávisty zlidoví a stanou se mottem vzestupu. "Průměr nestačí."
Už první zápas pod novými majiteli ale naznačí, že s aktuálním kádrem doplněným odchovanci to nepůjde. "Klub musí posílit. Rychle," píše na Twitter Tvrdík po domácí remíze s Mladou Boleslaví.
Jak to vypadá ve Slavii |
Akcionářská struktura: 59,97 % CEFC Investment (Europe) Company, a. s (Čína) 39,98 % Fly Sport Investments, s. r. o. (Šimáně) 0,05 % drobní akcionáři Představenstvo: JUDr. Jiří Šimáně (předseda a prezident klubu) Mgr. David Trunda (místopředseda) Ing. Petr Boháč Tomáš Syrovátka Dozorčí rada: |
Pak přijde 22. září. Slavia nabuzená výhrou ve Zlíně jede k pohárovému utkání do Ústí nad Labem. Schytá výprask, prohrává 3:4 a v soutěži, která měla být snadnější cestou do Evropy, končí. Šimáně jde poprvé do kabiny. Když přijde, vítá ho ticho. Bude křičet? Rozdá pokuty? Co bude? Otázky šrotují v hlavě zklamaných fotbalistů a mlčení jejich nejistotu ještě prohlubuje.
Šimáně ale sám neví, co má říkat. Nakonec přeci jen promluví. "Jsme jeden kolektiv," začíná smířlivě. "Když budete hrát špatně, je možné, že uklízečka dostane poloviční výplatu, protože budeme mít málo sponzorů. A naopak, když vám špatně uklidí v šatně, taky z toho nebudete nadšení," přitvrdí.
Na hráče jeho proslov zapůsobí. O pět dní později vystřelí Zmrhal neskutečnou euforii. Energie sálá zaplněným Edenem. Přesto má přijít ještě třetí facka. Za týden dorazí na malé derby s Duklou deset tisíc lidí. Prvních dvacet minut trpí, Slavia oslabená o tři klíčové hráče inkasuje a prohrává. Nakonec ukope remízu 1:1 a Šimáně tentokrát mluví s trenérem Uhrinem.
"Zklamal jste mě," říká mu. Trochu v nadsázce, ale přesto s vážným podtextem. "Když přijde deset tisíc diváků, nemůžeme hrát s Duklou doma 1:1. Musíme hrát útočně. Buď prohrajeme, nebo vyhrajeme, ale nemůžeme remizovat," doplňuje, avšak i on už ví, že tým potřebuje výrazně posílit.
Tady vládne sportovní rada
Jenže jak? Koupit hráče se v závěru podzimního přestupního termínu nepovede. Další šance bude až v zimě. Je tedy čas vše důkladně promyslet. Nahodilé nákupy Šimáně dělat nechce. Má špatný příklad z konkurenční Letné, kde většina posil končí na lavičce a nehraje. "Chceme stavět klub jako firmu, ne jako něčí hračku. Slavia není hračka. Přistupuji k tomu s pokorou," rýpne si drobně do Daniela Křetínského, majitele Sparty, jenž v managementu klubu zaměstnává známé a každoroční díry v rozpočtu lepí ze svého.
V Edenu to bude fungovat jinak. Slavia sestavila sportovní radu, jež má prověřovat jednotlivé posily a doporučovat jejich koupi. "Máme vyhlédnutých deset, možná patnáct jmen. Když se podaří přivést tři čtyři, bude to výrazné posílení," vypočítává Šimáně.
Vybírat fotbalisty bude třeba bývalý trenér reprezentační jednadvacítky Jakub Dovalil, nyní hlavní skaut vršovického mužstva. Z Anglie má radit uznávaný hledač talentů Jan Říčka, který by měl externě doplňovat působení rady. Jejím členem bude také Jiří Plíšek, odborník na balkánské prostředí, který zároveň povede i projekt Mládežnické akademie.
Právě ta má být, jak už Šimáně zmínil, základním kamenem nové Slavie. Sešívaní chtějí akademii dodat též mezinárodní lesk. Postavit či koupit tři až čtyři tréninková hřiště, dobudovat areál na Xaverově a propojit ji s dalšími podobnými projekty. Klub plánuje centra pro mládež v Sarajevu a Šanghaji.
"Naší ambicí je vychovávat kvalitní mládežnické týmy nejen v České republice. Šanghaj je jedním z projektů, který si přeje zaštítit čínský akcionář. Věnovat by se mu měl Pavel Nedvěd. Slavia tam bude dodávat odbornou garanci a know-how, v tom vidíme silnou roli pana Dovalila," vysvětluje Tvrdík.
S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že Slavia má v plánu stát se středoevropským Ajaxem Amsterdam. I nizozemský celek, přes který mimochodem červenobílá ekipa před osmi lety poprvé a zatím naposledy postoupila do Ligy mistrů, sází hlavně na vlastní odchovance a jeho práce s mládeží je ve světě pojem. Kvalitu tamní výchovy fotbalistů nedávno potvrdil i Čech Václav Černý.
Dvě priority: rozpočet a stadion
Tohle všechno je však běh na velmi dlouhou trať, jehož výsledek bude vidět za více než dva roky, za které touží ve Vršovicích hrát o titul. Mnohem dříve chce ale nové vedení dořešit jiné dvě záležitosti. Musí sestavit rozpočet a vyjasnit situaci kolem stadionu, který klubu nepatří a jehož vlastník dělá obstrukce kolem podpisu nájemní smlouvy.
"Rozpočet bude vycházet z našich plánů. Po dlouhé době má Slavia jako finančního ředitele profesionála. Inženýr Petr Boháč pracoval patnáct let pro Siemens a je mu jasné, jak by finanční a ekonomická politika klubu měla vypadat," popisuje Šimáně.
"Co se týče stadionu, jsou tam velice komplikované vlastnické vztahy. Po prvních neshodách, kdy se naše představy dost lišily, jsme se dohodli na termínu zahájení jednání vyjednávacích týmů. Když to dobře půjde, můžeme dokončit první etapu do Vánoc. Kvalitní nájemní smlouva je nezbytnou podmínkou, abychom mohli zahájit druhou etapu, tedy jednat o majetkovém propojení," doplňuje Tvrdík.
Plány Slavie vypadají na papíře velkolepě, důležité však bude, jestli je nové vedení dokáže proměnit v realitu. A také, jestli si v Edenu znovu zahrají o titul. To je jasné i Šimáněmu. "Slyšel jsem hodně pochvalných slov, ale budou mě posuzovat podle výsledků na hřišti."