TOP pět momentů derby: slabí sudí, skvělý Hušbauer i italský zmar

Slávistická radost v kontrastu s prohloubením sparťanské bídy. 288. derby pražských "S" přineslo vítězství domácích, po trefách Škody a Hušbauera zůstaly tři body v Edenu. Utkání mělo nadprůměrnou diváckou kulisu i řadu emotivních chvil, zkrátka derby se vším všudy. Kdo ale čekal, že Sparta se po matném úvodu sezony konečně zvedne a duel proti nenáviděnému rivalovi pro ni bude zlomem na cestě vzhůru, velmi se spletl.

Slavia letenského soupeře předčila a její triumf je po průběhu utkání zcela zasloužený. Mluvit se ale tentokrát bude i o mimofotbalových faktorech, zápas totiž nepřinesl jen góly a pěkné akce. Jakých pět příběhů nedělní derby nabídlo?

1. Nepřesný Jílek i asistent Blažej

Pískal první derby v kariéře, nejlépe na něj ale vzpomínat nebude. Zkušený rozhodčí Jan Jílek totiž v zápase chyboval, a to na obě strany. Omyl, který do očí bil nejvíc, přišel v devětadvacáté minutě. Po tlaku Slavie a dvou výborných zákrocích brankáře Dúbravky zaváhal stoper Mareček, míč získal Stoch, přihrál Škodovi a ten střílel do odkryté brány. Balon ještě stihl rychle vykopnout Costa, opakované záběry ale prokázaly, že se mu to povedlo až hluboko v bráně.

A nebyla to zrovna situace, kdy by rozhodovaly centimetry. Míč byl za čarou možná o půl metru. "Nevím, co k tomu říct, je to bída. To musela vidět i tribuna sever," kroutil hlavou střelec Škoda. Jílkovi měl v tu chvíli pomoct první asistent Petr Blažej, ani on však gól neviděl. "V momentě, kdy míč přešel čáru, jsem měl situaci zakrytou tělem Costy. Nevěděl jsem, kde přesně míč je, a nemohl tak uznat branku," vysvětlil Blažej po zápase s tím, že hrubě chyboval a nechce se za nic schovávat.

Slavia tak v první půli měla jít do vedení, ještě chvíli předtím ale cítili křivdu i sparťané. Za volným míčem sprintoval útočník Kadlec v souboji s bekem domácích Bořilem. Kadlec by v případě vyhraného souboje mohl jít sám na bránu, slávistický obránce jej však zastavil. Podle záznamu faulem, letenský forvard se po utkání hodně zlobil. "Bořil měl jít ven," nebral si servítky. Slávista už v té chvíli totiž měl jednu žlutou kartu, a kdyby Jílek jeho zákrok odpískal, musel by dostat druhou. Hrálo se však dál a jediným vyloučeným hráčem byl až po dvou faulech v závěru Costa.

Stará fotbalová pravda, která říká, že dobrý rozhodčí nesmí být na hřišti vidět, v derby každopádně neplatila. Jílek se svými parťáky na sebe upozornili až až. Bohužel negativně.

2. Spasitel Rosický? Ani náhodou

Své mužstvo přivedl na trávník s kapitánskou páskou, spoluhráči i celý sparťanský národ v něm viděli mesiáše, který trápící se mužstvo dotáhne ke klíčovému vítězství. Tomáš Rosický ale tentokrát zůstal ve stínu. Slávisté se na něj dobře připravili, Ngadeu s Rotaněm mu ve středu hřiště nedali příliš prostoru.

Hráč s číslem deset několikrát ukázal své typické zrychlení hry a dokonalé vedení míče, na to aby utkání mohl zlomit, ale potřeboval být vytížený mnohem víc. Měl sice i největší šanci Sparty, na centr Biabianyho ale ve druhé půli před odkrytou bránou těsně nedosáhl a skončil do sítě zamotaný sám.

Zatímco před týdnem proti Karviné se stahoval pro míče hluboko až skoro ke stoperům, v derby hrál výš. Slavia ale dobrou a agresivní obranou ukázala, že ani faktor Rosický nemusí Spartu sám o sobě zachránit. Včera se snažil, ale bylo to málo. Deset minut před koncem střídal, přepustil místo Lafatovi a se sklopenou hlavou zamířil rovnou do šatny. Jeho vysněný comeback tentokrát šťastný konec neměl.

3. Hušbauerova proměna

Před třemi lety slavil titul se Spartou, letos v květnu se Slavií. Kariéra Josefa Hušbauera nabrala zvrat, který by asi nikdy neočekával. Dres jednoho rivala vyměnil za druhý, musel se vyrovnat s nepřízní fanoušků i nelehkými očekáváními. On to ale zvládl. Už v uplynulé mistrovské sezoně patřil k nejlepším hráčům červenobílých a v roli tahouna zůstává i po letní přestávce.

Před derby se hodně mluvilo právě o jeho pomyslném souboji "desítek" proti Rosickému. A z nich to byl Hušbauer, který měl pro své mužstvo větší přínos. Dobrou práci v závěru korunoval gólem, jenž vítězství Slavie potvrdil. V brejkové situaci tři na jednoho vzal všechno na sebe a střelou na bližší tyč překvapil Dúbravku. Pak se zastavil, roztáhl radostně ruce a s širokým úsměvem si vychutnával jásot slávistického kotle.

Ten si jej pak po zápase vyžádal na tradiční děkovačku, Hušbauer přelezl plot na tribunu a s mikrofonem v ruce spustil rituální pokřik o "červenobíle bojové síle". Sparťanská minulost zapomenuta, vousatý záložník už je v srdcích drtivé většiny fanoušků Slavie. První "derby gól" do sítě rivala to definitivně potvrdil.

4. Italský zmar pokračuje

Měl to být zápas, který dá zapomenout na rychlé vyřazení z Evropské ligy, fiasko v Liberci i zoufalý výkon v Brně. Trenér Sparty Andrea Stramaccioni, který předtím v Interu ani Panathinaikosu žádné městské derby neprohrál, svou pozici ale v derby zase neposílil. Jeho svěřenci byli horším týmem, za celý zápas se dostali k jediné střele na bránu.

Na hrotu nastoupil Václav Kadlec, do sestavy se vrátil i jeho jmenovec Michal. A oba společně s brankářem Dúbravkou a Costou, který si však výkon zkazil faulem před prvním gólem i zbytečným vyloučením, patřili k tomu nejlepšímu, co Sparta nabídla. Zvučné posily Ben Chaim s Biabianym na křídlech až na občasné záblesky zůstaly zcela mimo roli. Frýdek ve středu pole běhal všude a zároveň nikde, již výše zmíněný Rosický byl utopený mezi bránícími slávisty.

Stramaccioni to celé sledoval u postranní čáry, často si rukou v přemýšlivé póze podpíral bradu a snažil se hráčům udílet pokyny. V závěru do hry postupně poslal Šurala, Lafatu a Sáčka, nepřišel ale ani náznak nějakého posledního tlaku. Sparta nadále zůstala bez tváře i jakéhokoliv čitelného herního systému.

A nenávist fanoušků vůči italskému kouči i klubovému vedení se prohlubuje. V průběhu druhé půle po první inkasované brance skupina příznivců vytvořila v kotli z triček nápis s prostým sdělením: "Kotalík ven." Pokřik vyzývající ředitele k odstoupení se pak opakoval stále častěji, stejně jako "italiano bastardo" mířící ke Stramaccionimu.

Hráči po zápase smutně nakráčeli pod sektor svých fanoušků, po spršce nadávek se ale brzy vydali zpět. V tabulce Sparta klesla na páté místo, v sedmi ligových kolech dala zatím jen šest gólů. Nejmíň od roku 1978. A atmosféra v klubu je horší a horší.

5. Na tribunách? Derby, jak se patří

Povedené choreografie, nenávistná atmosféra i tradiční emoce. Derby mělo z pohledu atmosféry velmi solidní náboj. Některé pokřiky obou fanouškovských táborů byly jako obvykle za hranou (jude Slavia, smrt Spartě), stejně jako chování letenského kotle na začátku druhé půle, kdy série hlasitých dělobuchů vhozených na hřiště utkání dokonce na chvíli přerušila.

Sektor slávistických příznivců zase chvíli poté podkreslil hezké choreo řadou dýmovnic, po nichž se stadion ponořil do tak husté mlhy, že sudímu Jílkovi by v tomhle případě asi nikdo nemohl vyčítat, kdyby neviděl další gól. Jinak ale zněly hlasité chorály a patřičná rivalita byla cítit jako v kterémkoliv jiném derby.

Na konci byl pochopitelně výrazně veselejší domácí kotel, Praha je teď minimálně na půl roku červenobílá.