Vzpomínky na vítězství
Kam zmizelo zlaté fotbalové mládí? I na Island

O víkendu začíná mistrovství Evropy jednadvacetiletých. Silný tým, který Česko má, posílá přímé odkazy na zlatý výběr z roku 2002, kde zářili Petr Čech a další. Tehdejším vítězstvím nad Itálií se zrodila "zlatá generace", která měla plynule přinášet úspěchy i do A-týmu. Povedlo se? Ano i ne.

Někteří zářili, jiní se vypařili. Bohužel - hvězdy se z drtivé většiny zlatých jinochů nestaly. Letošní výběr kolem Pekharta, Morávka a spol. má vysoké ambice. Jejich osud? Ve hvězdách. Budou to mít hodně těžké. On-line deník TÝDEN.CZ vzal hráče, kteří nastoupili ve vítězném finále v roce 2002, zmapoval a oznámkoval jejich kariéry, které se od toho osudného roku utvářely různorodými směry. Výsledek: úspěšných je velmi málo.

Petr Čech, 1*. Jednoznačně nejúspěšnější. I letos nejlepší fotbalista v Česku, dlouholetá opora Chelsea, která stabilními výkony bez výraznějších dlouhodobých výkyvů ukazuje, že je jedním z nejlepších brankářů na světě.

Tomáš Hübschmann, 1. Odhadovalo se, že to může dotáhnout daleko. Dá se říct, že předpoklady plní. Je oporou silného ukrajinského Šachťoru Doněck, vyhrál Pohár UEFA, patří do základní sestavy reprezentace, kde nehraje špatně. Potenciál naplnil.

Zdeněk Grygera, 2. Úspěšný. Dlouho mu bezkonkurenčně patřil pravý kraj reprezentační obrany, i když občas nestíhal. Hrál za Ajax, nyní je v Juventusu Turín. Jediný důvod, proč neudělit jedničku: ještě před třicítkou šel výkonnostně rapidně dolů.

Martin Jiránek, 2-. Ve Spartaku Moskva býval kapitánem, ale v dospělé reprezentaci nikdy příliš nezářil. Vydělal peníze, avšak fotbalově to nedotáhl tam, kam se očekávalo. Minulou sezonu se zakopal v anglickém Birminghamu, kde téměř nehrál.

David Rozehnal, 2-. Jeden z nejdůležitějších hráčů zlatého výběru roku 2002 se rychle stal i důležitou součástí dospělého týmu: jenže měl jen pár skutečně dobrých zápasů, častokrát hořel. Nyní v reprezentaci nefiguruje. S Lille letos vyhrál francouzskou ligu.

Radoslav Kováč, 3. V dospělé reprezentaci neuspěl, navíc fungoval jako hlavní pohon alkoholických dýchánků, stal se specialistou na močení na ulici, v roce 2010 skončil v národním týmu nadobro. V anglickém West Hamu, jenž sestoupil do druhé ligy, hraje-nehraje. Spíše nehraje.

Karel Piták, 4-. Bída. Ve Slavii byl označován za jasnou budoucnost reprezentace, na zlatém Euru hrál velice dobře, jenže pak přestoupil do Salcburku, kde rázně ukončil ono hezké označování (i kvůli zraněním)... Nyní je v Jablonci a vzpomíná, co udělal v životě špatně.

Rudolf Skácel, 4. Podobně jako Piták zářil ve Slavii i v jednadvacítce. Jméno si udělal ve skotském Hearts, kam se nedávno přes různá angažmá vrátil. Jenže – nikdy se nestal stálým členem reprezentace. Nikdy nezářil. Spíše mizel. A mizel, a mizel...

Petr Voříšek, 5. Defenzivně záložní supertalent. I tak ho nazývali. V dospělé reprezentaci se pořádně neukázal, nyní je zakopán hluboko ve fotbalovém podzemí, v rakouském podprůměrném Altachu. Předtím se neprosadil ve Spartě.

Lukáš Zelenka, 5. Westerlo, Sparta, Turecko... Občas ukazoval záblesky geniality, většinou byl ale až příliš komplikovaný. Další zahrabaný český talent. Důkaz: v současnosti nastupuje za Honvéd Budapešť. Víc slov netřeba.

Jan Polák, 2-. Těžko říct, jak vlastně dopadl. Na zlatém Euru byl jednou z hvězd. Následně se usadil i v dospělé reprezentaci. Jenže nikdy nepřesvědčoval. V podstatě od mistrovství světa 2006, které mu hrubě nevyšlo, patří mezi nejslabší hráče v národním týmu. Na druhou stranu – dlouhá léta hraje stabilně bundesligu, nyní za Wolfsburk...

Štěpán Vachoušek, 4. Další ze slávistického tria. Vedle Pitáka a Skácela vyrostl ve velkého hráče, všichni tři byli mladí, zbožňovaní. Kluci s růžovou budoucností. Jenže... Ani Vachoušek neuspěl. V Marseille se příliš neprosadil, navíc se na dlouhou dobu zranil. Bludně putoval Evropou. Nyní je v Teplicích a podobně jako Piták ví, že to mohlo být o dost lepší.

Milan Baroš, 2. Jiní by v jeho případě dostali čistou jedničku. Jenže Baroš mohl dosáhnout mnohem výše než na označení "hvězda Galatasaraye Istanbul“. V reprezentaci se stal nejlepším střelcem Eura 2004, chtěla ho spousta špičkových klubů, on raději zůstal náhradníkem v Liverpoolu. Možná životní chyba. Tedy – společně s jeho zájmem rozebírat životní chyby (a nejen je) u různorodě světélkujících barů.

Michal Pospíšil, 5. Na Euru naznačoval, že by z něj něco mohlo být. Nebylo. Po Viktorii Žižkov, kde byl modlou čtvrti, propadl ve Skotsku a dalších angažmá, přičemž skončil na Islandu. Další ze ztracených zlatých hochů.