Kontinentální liga
Příběh Lva Praha. Od poloprázdné haly k vyprodané O2 areně

Velkolepé bitvy, hvězdná jména, která čeští diváci mohli poprvé sledovat naživo, a nakonec finále Kontinentální ligy v Praze, které bouralo divácké rekordy. Dvouleté působení celku Lva Praha v KHL vzbouzelo rozruch v celé lize. Vždyť do finále soutěže se probojoval jako první neruský tým. A ať už klub zanikne, či ne, tohle prvenství Česku zůstane už navždy.

Návštěvnost v první sezoně klub nijak moc trápit nemusela. A pokud trápila, měl možná trochu přehnaná očekávání. Lidé se na nový klub, novou ligu a nová jména přišli podívat. Rozhodně v této sezoně Kontinentální lize pomohla výluka v zámořské NHL. Například divácký rekord, který vytvořil Lev na podzim roku 2012, by asi nevznikl, kdyby do Prahy nemířil s týmem Dynamo Moskva hvězdný Alexandr Ovečkin.

Ačkoli asi většina diváků fandila Lvům, všichni ve skrytu doufali, že se washingtonský kanonýr pořádně předvede. To se ale nestalo a Ovečkin dal pouze jeden gól, který vyšťoural někde ve skrumáži těl před brankou a prostrčil ho okolo gólmana tak, že nakonec jedinou trefu zápasu nikdo neviděl.

Trochu jinak vypadala druhá sezona pražského celku. Do ochozů holešovické arény si zpočátku nenacházelo cestu tolik nadšenců jako v prvním ročníku. Bojovnost a houževnatost, rebelství a oddanost týmu ale nakonec diváky přilákala.

Na cestě do finále Lev získal mnoho fanoušků, jejichž stálá základna se zápas od zápasu rozšiřovala. A možná poslední sezona klubu by se dala shrnout ve sloganu: od poloprázdné haly k vyprodané O2 aréně.

Na finále proti Magnitogorsku byla poprvé v KHL prolomena hranice 17 tisíců diváků. Ačkoli průměrná návštěvnost byla v sezoně menší než se čekalo, finále si nechtěl nechat ujít nikdo. Lístky mizely během několika málo hodin, možná spíše desítek minut.

Nechat se unést davovým šílenstvím a trojčit, řvát a skákat. Taky kdo by dokázal sedět, když je na nohou po střechu našlapaná O2 aréna a hromadně skanduje "Kdo neskáče, není Lev! HOP! HOP! HOP!". Sedmnáctitisícové "bílé peklo" vytvořilo atmosféru, na kterou asi nikdy nezapomenou oni, ani hráči.

Na cestě do finále si fanoušci užívali i federální derby se Slovanem Bratislava. Rivalita mezi týmy a obzvláště fanoušky byla znát. Slovanisté si z Pražanů rádi dělali šoufky, hlavně díky tristní bilanci, kterou měl Lev s bratislavským celkem. Do prosince 2013 měl na kontě čtyři porážky a jen jednu výhru, a to navíc venkovní. Až předvánoční zápas si mohli domácí fanoušci v Holešovicích vychutnat. Lev rozdrtil Slovan 7:0.

Ani různé charitativní a jim podobné akce nebyly Lvu cizí. Nejen, že hráči všemožně podporovali děti z dětských domovů. Zapojili se také do celosvětové akce Movember a v listopadu mohli lví nadšenci obdivovat kníry hokejistů, kteří tak upozorňovali na problémy rakoviny prostaty a varlat u mužů. Aby ani ženy nepřišly zkrátka, pár domácích zápasů odehrál Lev v růžových dresech, které se vydražily a výtěžek šel na boj s rakovinou prsu.

Shrnuto, podtrženo. Pokud Lev Praha po svém krátkém působení skončí, bude to obrovské zklamání nejen pro jeho fanoušky. Do Čech totiž přivezl něco nového, na co nebyli diváci, navyklí na extraligové poměry, tak úplně zvyklí.