Prší. Pořád. Vancouver jako by plakal nad olympijským startem, jenž přijde s nočním zahájením her. Není se co divit, že v počtu sebevražd patří mezi "nejproduktivnější" města v Kanadě. Zvláštní mraková deprese občas vážně přináší černé myšlenky.
"Není to nic neobvyklého. V tuhle dobu tady prostě pořád prší," krčí rameny sympatická dívka (původem z Číny), která prodává mobilní telefony. Když se jí ptám na sníh, dlouho a moc hezky se směje. "Ne ne, ten tady moc k vidění není. Jen napadne třeba poprašek, ale ten rychle sleze."
ČTĚTE TAKÉ: Jágr: Slováci jsou pod námi? Snad to tak zůstane
Co trápí Bauera? Ponorková nemoc a bydlení s medvědy
Docela kuriózní. Zimní olympiáda ve městě, kde je sníh vzácnou výjimkou...
Vancouver zažívá cosi jako podzim. Vzduch prořezává příjemná vlhkost, desetistupňové teploty dovolují odložení bund a čepic. Vzpomínky na leden přináší jen pohled do kalendáře. Západní pobřeží Kanady už je takové. Ovlivňují jej zvláštní kombinace teplých proudů z Havaje a severních mrazivých poryvů. Výsledek: déšť. Déšť. A déšť. Předpověď na následující dny? Déšť.
Nefér boj
V nedalekých Cypřišových horách pracují desítky vrtulníků a stovky dobrovolníků na dokonalosti areálu, jenž přivítá akrobatické lyžaře a snowboardisty. Ještě před pár týdny připomínal nízko položený kopec spíše louku po oblevě nežli olympijské závodiště.
Nyní je to lepší. "Bojujeme s přírodou. A takový boj není nikdy fér," říká Dick Violet, viceprezident pro sněhové operace na sjezdovkách. "Ale daří se nám to a věříme si."
Je pravda, že nyní je situace v Cypřišových horách lepší. Pomocí alchymistických kouzel, spočívajících v podvrstvení svahu slámou a vytvoření jakéhosi vědeckého rozložení ledových kostek pod sníh pořadatelé vše připravili. Jenže pokud bude pršet, vše je na nic. Organizátoři už uvažují o možných odsunech a přesunech závodů.
Ve Whistleru, kde se uskuteční skoky, běhy, sjezdy a třeba i boby, je sněhově vše v pohodě. Ale i tam občasně zaprší. Středisko, které leží 120 kilometrů od Vancouveru, rovněž výrazně trápí mlha. Teplé počasí "zezdola" přináší opary, v nichž byste těžko hledali sami sebe. "A do toho různorodé teplotní rozložení na trati. Nahoře zima, uprostřed jaro a dole pomalu léto," říká rozpačitě sjezdařka Šárka Záhrobská.
V den zahájení olympijských her žádná sláva. Počasí je zatím největším strašákem. Může zlobit. Hodně.
Česká "vesnice"
Kanaďané ale všechno berou s úsměvem. V akreditačním centru má pusu od ucha k uchu další sympatická dívka, pro změnu zase původně z Číny (ve Vancouveru totiž žije spousta lidí z Číny).
"Jé, vy jste z České republiky? Moje nejlepší kamarádka je Češka!" zvolá nadšeně čínská znalkyně tuzemska. "Ale ona teď odletěla. Napřed do Prahy a pak letadlem do nějaké vesnice." Docela mě baví její pragocentrismus.
"Užijte si olympiádu, bude krásná," vzkazuje pak. "Doufám," odpovídám jí. Češi mohou přivézt rekordní počet medailí, Sáblíková, Bauer, hokejisté, Kraus a další, a další...
Snad sebevražedné počasí neovlivní jejich psychiku. Mohlo by se mu to podařit.
Foto: Robert Sedmík
