Účel světí prostředky
Stanislav Zindulka nemá strach! Radši zase Kachyňu než nevědoucího lidumila

Spousta herců je radši, když je ve filmu režíruje někdo, kdo na ně nekřičí, usmívá se a celkově je v pohodě. Neplatí to ovšem v případě Stanislava Zindulky (84), který nad sebou snese klidně i pořádně tvrdou ruku, pokud za to stojí celkový výsledek.

Za svých čtyřiaosmdesát let měl Stanislav Zindulka možnost spolupracovat s celou řadou režisérů. Na rozdíl od řady jiných herců rád vzpomíná na Karla Kachyňu, který měl přitom v uměleckých kruzích pověst detailisty, bručouna a celkově pěkného drsňáka.

S obávaným režisérem natáčel Zindulka seriál Vlak dětství a naděje a uvědomuje si, že nebýt právě jeho, jen stěží by se podařilo dosáhnout takové kvality díla. "Karel Kachyňa byl někdy velmi urputný a nesmlouvavý. Všichni jsme ale věděli, že to má skvěle rozmyšlené. Bylo úžasné, jak dokázal pracovat s Helenou Růžičkovou. Až z toho vznikla její životní role," vzpomínal v interview pro Český rozhlas šarmantní gentleman.

Právě dobrý výsledek práce je pro Zindulku určující, a tak klidně snese i nějaké ty drobné ústrky a tvrdou ruku, jen když je potom na co se dívat. "Je to velmi individuální, režiséři jsou různí. Ale nejdůležitější je, aby všichni na place cítili, že přesně ví, čeho chce dosáhnout, že to má v hlavě srovnané. Dá se režírovat i úplně v poklidu. Ale než zažít lidumila, který nic neví, tak bych si určitě radši zas vybral Karla Kachyňu," přiznal herec.