Kolem slavného chrámového komplexu Angkor Vat v Kambodži se v dávných dobách rozkládalo veliké město, které lze označit za "největší předindustriální lidské sídliště na světě". V nejnovějším čísle odborného časopisu americké akademie věd PNAS to píše tým australských archeologů vedený Damianem Evansem.
Město kolem chrámu Angkor Vat mělo rozlohu přes
Systém kanálů byl vysoce promyšlený. Zajišťoval obyvatelům města čistou pitnou vodu i v dobách monzunových dešťů a častých záplav, které přinášely. Kromě kanálů odhalili archeologové také stopy více než 1000 umělých malých jezer a nejméně 74 dosud neznámých menších chrámů.
Ruiny v oblasti Angkor Vat se datují od 9. do 16. století našeho letopočtu, kdy vzkvétala khmérská říše, jejímž centrem chrám byl. K hlavnímu rozkvětu chrámu došlo ve 12. století za krále Suryavarmana II., kdy se z Angkor Vatu stala největší náboženská stavba na světě a jedinečný důkaz khmérské kultury.
Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) zapsala Angkor Vat na seznam světového kulturního dědictví v roce 1992. Památka leží asi
Tým expertů z Austrálie, Kambodže a Francie v rámci projektu několik let porovnával údaje ze starých, ještě ručně malovaných map, zeměměřičské údaje, letecké snímky a radarová měření pomocí přístrojů NASA a kalifornské Laboratoře tryskového pohonu (JPL).
Výsledkem pak bylo vytvoření první mapy "největšího lidského sídliště předprůmyslové doby" a rozlehlého chrámového komplexu Angkor Vat. Závěry o příčinách pádu této středověké říše v jihovýchodní Asii ale zůstávají nadále neznámé. Není vyloučeno, že za úpadkem stály klimatické změny nebo ekologická katastrofa.
Na fotografii: Komplex Angkor Vat v Kambodži, nedatováno
FOTO: angkorvat.com
