Objev
Neandertálci a moderní lidé měli společné děti dřív, než se myslelo

Neandertálci a moderní lidé se začali pářit mnohem dřív, než vědci dosud předpokládali. Společné potomstvo měli podle německých antropologů už před zhruba 100 tisíci lety. Informují o tom vědci z lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v aktuálním vydání vědeckého časopisu Nature.

Vědci objevili v genomu neandertálce z pohoří Altaj v centrální Asii krátké sekvence dědičné výbavy moderního člověka. Na základě stáří zkoumaných kostí a složení genomů dospěli vědci k závěru, že neandertálci a lidé dnešního typu měli společné děti už před zhruba 100 tisíci lety. To je o několik desetitisíců let dříve, než se dosud předpokládalo.

To, že moderní Evropané mají jedno až čtyři procenta své dědičné výbavy od neandertálců, se ví už několik let. To znamená, že moderní člověk, který do Eurasie přišel z Afriky, se před zhruba 47 tisíci až 65 tisíci lety opakovaně "spouštěl" se svými archaickými předky, z čehož vzešlo potomstvo s částečně společnou genetickou výbavou.

Nyní zveřejněný objev vědců navíc ukazuje, že toto genetické obohacování bylo obousměrné. Nejenže neandertálci zanechali své geny v moderním člověku (Homo sapiens), ale naopak v sobě nosili DNA dnešních lidí.

Kosti altajských neandertálců

Neplatí to ale pro všechny. Vědci kromě DNA z kostí altajských neandertálců zkoumali také genetickou výbavu dvou neandertálců, jejichž ostatky se našly v evropských jeskyních. V nich neobjevili žádné stopy moderního člověka.

"To nás přivádí k závěru, že mísení se odehrávalo v asijském prostoru," řekl vedoucí vědeckého týmu z Lipska Martin Kuhlwilm.

Neandertálci jsou považováni za nejlépe prozkoumané pralidi. Raný příbuzný druhu Homo sapiens vděčí za své jméno místu nálezu jeho kostí, lokalitě Neandertal nedaleko německého Düsseldorfu.

Neandertálci přitom v naší genetické výbavě nezanechali jen pozitivní geny. Podle jedné jiné studie, o níž informoval časopis Science, neandertálské geny zvyšují riziko závislosti na nikotinu a náchylnost k depresím.

"Mozek je neuvěřitelně komplexní, proto je snadno pochopitelné, že může mít negativní důsledky, když jsou do něj vloženy změny pocházející ze zcela jiné evoluční větve," vysvětlila hlavní autorka studie Corinne Simontiová.

Na druhou stranu geny neandertálců podle dřívější studie lipského institutu zveřejněné v časopise American Journal of Human Genetics posílily imunitní systém moderního člověka. Američtí vědci zjistili, že geny neandertálců předchůdcům moderního člověka pravděpodobně pomohly přizpůsobit se chladnějšímu podnebí mimo Afriku.

Dědičná výbava neandertálců se údajně u dnešních Evropanů a východních Asiatů vyskytuje zvláště na místech odpovědných za regulaci růstu a tvorby vlasů a pokožky.