Co skrývá hrobka Tychona Braha? Vědci chystají průzkum

Mezinárodní vědecký tým už v polovině listopadu prozkoumá hrobku v Týnském chrámu, v níž se skrývají ostatky dánského astronoma Tychona Braha (1546-1601). Průzkum iniciovali dánští vědci, kteří se snaží zjistit pravou příčinu astronomova úmrtí.

V učebnicích se píše, že Brahe zemřel v souvislosti s ledvinovými kameny. Podle některých indicií ale mohl být Brahe otráven, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána IV. Vědci hrobku otevřou v pondělí 15. listopadu. ČTK to po schůzce týmu řekl archeolog Zdeněk Dragoun.

"Schránka s ostatky se vyzvedne a bude odvezena do antropologického depozitáře Národního muzea, kde se otevře," řekl Dragoun. Ostatky byly do schránky uloženy v roce 1901, kdy se hrobka poprvé otevírala. Tehdy podle Dragouna vědci nezpracovali potřebnou dokumentaci, proto ji nyní archeologové doplní.

Odebrané vzorky se budou zkoumat pravděpodobně do čtvrtka, v pátek 19. listopadu se vrátí na své místo do Týnského chrámu na Staroměstské náměstí. V kostele se při té příležitosti bude sloužit mše.

Výzkumu se kromě dánských vědců a českých archeologů zúčastní další experti, například zástupci Národního muzea a Akademie věd. Své odborné stanovisko připojí podle Dragouna také expertka na středověký oděv, jehož zbytky by se mohly v hrobce nalézt.
Každý účastník výzkumu podá v rámci své odbornosti zprávu. Výsledný dokument by se měl publikovat v odborném tisku v Dánsku i v Česku.

Dánský astronom, astrolog a alchymista působil na pražském dvoře císaře Rudolfa II. Habsburského.

Podle analýzy dánského toxikologa Benta Kampeho se v Brahově vousu vyjmutém z hrobu v roce 1901 objevilo neobvykle vysoké množství rtuti. Podle něj si astronom mohl otravu zapříčinit sám, když na sobě testoval různé elixíry.

S nejnovější teorií o Brahově úmrtí však vystoupil dánský historik Peter Andersen, který se domnívá, že učence otrávil jeho vzdálený příbuzný, švédský šlechtic Erik Brahe, a to na pokyn dánského krále Kristiána IV. Podle legendy zemřel Brahe na protržení močového měchýře, když ze společenských důvodů nemohl vstát od hostiny dříve než císař Rudolf II.