Evropští astronomové představili dlouhodobý plán výzkumu

Astronomové z 28 členských a přidružených zemí Evropské unie dnes představili "cestovní mapu" budoucího výzkumu. Popsali v ní hlavní cíle, k nimž by evropská astronomie měla v nejbližších dvaceti letech směřovat.

Výhled připravila evropská vědecká komunita sdružená v síti ASTRONET. Tu podporuje Evropská komise a jejími členy jsou například Astronomický ústav Akademie věd nebo Evropská vesmírná agentura (ESA), do níž v polovině listopadu vstoupila i Česká republika.

Základem cestovní mapy je vědecká vize z roku 2007, která pojmenovala nejdůležitější astronomické otázky od výzkumu temné energie po hledání života na jiných planetách. Ze stovky návrhů obsažených v této vizi nyní přes šedesát odborníků z celé Evropy vybralo několik projektů, jejichž realizace by měla mít v příštích letech prioritu.

Na Zemi...

Z pozemních projektů jsou nejvýznamnější a nejnákladnější dva: Evropský velmi velký dalekohled (E-ELT) a obrovský radioteleskop Square Kilometre Array, na němž se podílejí i státy mimo Evropu. E-ELT bude s převahou největším optickým dalekohledem světa. Jeho segmentové zrcadlo o průměru 42 metrů bude studovat oblohu ve viditelném a infračerveném záření. Dosavadní největší teleskopy mají zrcadlo o průměru něco málo přes deset metrů.

K menším pozemním projektům patří například čtyřmetrový Evropský sluneční dalekohled (EAST), síť optických dalekohledů pro detekci gama záření z černých děr a dalších zdrojů, nebo podvodní dalekohled pro detekci neutrin.

...a ve vesmíru

V kosmickém výzkumu by měly dostat přednost mise pro studium gravitačních vln z velkého třesku a černých děr, rentgenová mise pro studium galaxií, galaktických kup a hvězd v dosud nepozorovaných detailech a dvě mise pro studium planet Jupiter a Saturn a jejich satelitů.

K levnějším, nicméně důležitým misím patří odhalování tajemství temné energie a temné hmoty a lepší porozumění tomu, jak funguje Slunce.

Cestovní mapa kromě nových projektů obsahuje také doporučení, jak maximalizovat vědecký dopad už existujících vědeckých zařízení. Evropa dává ročně na astronomii přibližně dvě miliardy eur. Uvedení Cestovní mapy ASTRONETu do praxe vyžaduje nárůst těchto prostředků o 20 procent.

Foto: ESO, SKA