Izraelští archeologové údajně našli hrob ženy krále Heroda

Izraelský archeolog Ehud Necer tvrdí, že našel nedaleko Jeruzaléma hrob manželky krále Heroda Velikého a jeho snachy. Ačkoli mnozí odborníci nepovažují nálezy za jednoznačně dokázané, Necer si je jejich určením jist.

Novinářům ukázal dva vápencové sarkofágy. V jednom z nich podle něho byly ostatky Herodovy snachy a v druhém jedné z deseti Herodových manželek Mathaké. Necer loni poblíž odhalil také údajný hrob Heroda Velikého.

ČTĚTE TAKÉ: V Izraeli našli hrob židovského krále Heroda

Archeolog z Hebrejské univerzity provedl novináře pevností Herodium, kterou nechal Herodes postavit v blízkosti Jeruzaléma. Dnes po ní zůstal uměle navršený pahorek, na němž stával Herodův palác. Součástí Herodia je mauzoleum, v němž Necer našel sarkofágy.

Necerova skupina na místě také nalezla důkaz o údajném luxusu, v němž Herodes a jeho rodina žili. Objevili dobře uchované malby, jež zdobily královskou divadelní lóži. Je na nich okno obrácené do krajiny. Freska je z doby patnáct až deset let před naším letopočtem, je na ní venkovská farma, pes a keře. Je prý provedena technikou, která v té době nebyla v Judeji známá, takže autory jsou asi malíři přivezení z Říma.

Herodes sice nebyl Žid, ale Judeji vládl z pověření Říma téměř čtyřicet let, až do své smrti v roce čtyři našeho letopočtu. Ze strachu z příchodu nového krále nechal podle bible vyvraždit všechny chlapce do dvou let. Je ale také znám jako stavitel druhého židovského chrámu v Jeruzalémě a mnozí ho považují za významného vládce své doby. V pevnosti Herodium byl kromě jeho paláce také bazén, lázně, zahrady, akvadukt a divadlo pro 650 diváků.

Příběh o vraždění neviňátek je obsažen pouze v evangeliu svatého Matouše, takže historici pochybují o jeho přesnosti. Jsou si ale jisti, že Herodes ze strachu o trůn nechal zavraždit své politické oponenty a spiklence, mezi nimiž byla jedna z jeho žen a tři synové. Josephus Flavius, který psal židovské dějiny v 1. století našeho letopočtu, tvrdí, že na sklonku života Herodes, trpící už bolestmi, nařídil zabít přední členy židovských rodin, aby jeho smrt vyvolala všeobecný smutek. Flavius také popsal velkolepý Herodův pohřeb.

Herodium se po králově smrti stalo pevností, z níž se židovští povstalci bránili Římanům. Římské jednotky ji dobyly roku 71, rok po zničení jeruzalémského chrámu.

Foto: ČTK/AP