I přes chladnou zimu tají ledy na severním pólu rychleji, než se kdo odvažoval předvídat; rychleji, než v loňském roce, kdy ledová pokrývka dosáhla dosud změřeného minima. Léta bez ledu mohou na severní pól přijít do pěti let, ukazují nové studie. S odchodem ledu lze očekávat zesílení diplomatické války o zábor mořského dna s jeho zásobami fosilních paliv.
Ještě před několika lety vědci očekávali příchod arktického léta bez ledu kolem roku 2080. Před nedávnem slevili na období 2030 až 2050. Pak ale přišel loňský rok rekordního tání, 
po něm rok letošní, a na světě je nový katastrofický model budoucnosti.
Katastrofický jen pro někoho: oteplování učinilo arktické zásoby ropy odhadované na čtvrtinu světových zásob čím dál přístupnější a odstartovalo závod o zábor polárních vod. Územní nárok si kromě Dánů a Rusů činí i Kanaďané a Američané.
ČTĚTE TAKÉ: Ve válce o severní pól jde opravdu do tuhého
Data z Amerického národního střediska pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC) ukazují, že letošní rok začal s rozsáhlejším zaledněním, než rok loňský. Přírůstek ledové plochy ale tvořila jen tenká skořápka slané vody zmrzlé za jedinou zimu, která taje před očima.
V tuto chvíli je skromný přírůstek, který neobnovil ledový pokryv na průměrnou úroveň, minulostí. Rozsah ledu je na stejné úrovni jako v červnu loňského roku, kdy byla změřena dosud nejmenší arktická ledová pokrývka. Podle vědců z NSIDC přijdou arktická léta bez stopy po ledu za pět až deset let.
Foto: Profimedia
