Obezita není otázka stravy, ale pohybu

Lidé nejedí více než před sto lety, jejich kalorický příjem v potravě je v průměru dokonce o něco nižší, ale přesto jsou stále tlustší. Je to tím, že spotřebují mnohem méně energie než dříve. Problém obezity není tedy otázkou stravy, ale hlavně otázkou pohybu. To je hlavní závěr studie, kterou vypracovali rakouští lékaři z podnětu iniciativy "Žít bez zátěže".

Odborníci ve své práci poukazují na to, že jen od roku 1950 se průměrná denní spotřeba energie snížila o 500 až 600 kilokalorií. Téměř zcela zmizela nejen těžká fyzická práce, ale do značné míry i jakýkoli pohyb. Běžný úředník se denně pohybuje již jen asi 20 až 30 minut.

Potřebná by však byla minimálně hodina chůze každý den, která by přinesla "spálení" asi 200 kilokalorií a tím přispěla k vyrovnání bilance mezi příjmem a výdejem energie, říkají vědci. Protože přijmout jen o 100 kilokalorií denně víc, než kolik člověk v daném dni spotřebuje, znamená za rok přibrat tři až pět kilogramů.

Je samozřejmě možné a žádoucí dále omezovat příjem energetických látek v potravě, zejména tuků, připomíná Karin Schindlerová z vídeňské všeobecné nemocnice. Nahradit plnotučné mléko odtučněným znamená ušetřit 55 kilokalorií na sklenici, nízkokalorický jogurt místo tučného ušetří 79 kilokalorií, pět deka libové šunky místo trvanlivého salámu dalších 70 kilokalorií atd.

Ještě důležitější je však v dnešní době zvýšit tělesnou aktivitu a tím přebytečné kalorie spálit, zdůrazňuje sportovní lékař Paul Haber. Podle něj může jedině pravidelný dostatečný pohyb nejen zabránit tloušťce, ale i udržovat tělo v potřebné kondici. "Žádná dieta není trvalým řešením. Je možné zhubnout za týden o pět kilogramů, ale dlouhodobě to nefunguje. Trvalé redukce nadváhy může člověk dosáhnout jen mnoha malými krůčky," říká Haber.

Ilustrační foto: Profimedia.cz