Objev století pro egyptologii

Vědcům se podařilo identifikovat mumii královny Hatšepsut, nejznámější panovnice, která vládla starému Egyptu. Jde o jedno ze dvou ženských těl objevených v roce 1903 ve skromném hrobě v Údolí králů u jihoegyptského Luxoru.

Oznámil to na dnešní tiskové konferenci generální tajemník egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahí Havás. Pokud se zmíněný fakt potvrdí, půjde o nejdůležitější objev v Údolí králů od nalezení hrobky faraona Tutanchamóna.

Klíčem k identifikaci mumie byla stolička uložená v dřevěné pohřební nádobě, takzvané kanopě, s vyraženým Hatšepsutiným jménem, která obsahovala některé z orgánů pohřešované panovnice. Zub z kanopy, jež se našla v roce 1881 v Hatšepsutině chrámu v Dér el-Bahrí, přesně odpovídal tomu, který chyběl v čelisti mumie, upřesnil Havás.

Ne všichni archeologové jsou přesto přesvědčeni, že uvedené důkazy jsou nezvratné. Identifikaci Hatšepsut, jež panovala v Egyptě na vrcholu jeho slávy v 15. století před naším letopočtem, mají potvrdit ještě probíhající testy DNA, odebrané z kyčelní a stehenní kosti mumie. Testování již prý ukázalo nápadné shody vzorků z Hatšepsutina těla a z těla její babičky, jejíž totožnost byla ověřena již dříve.

Hatšepsut, která jako jediná žena starověkého Egypta vládla jako faraon, zřejmě podlehla rakovině, když jí bylo kolem 50 let. Její ostatky odhalily, že byla obézní, měla zkažené zuby, trpěla cukrovkou a rakovinou, zřejmě jater nebo kostí.

To, že jedna ze dvou ženských mumií z dotyčného malého hrobu je Hatšepsut, prohlašovali někteří archeologové již před lety, a to kvůli umístění její levé ruky na hrudníku, což symbolizuje příslušnost ke královskému rodu.

Ostatky Hatšepsut, která za své vlády používala falešný vous a oblékala se jako muž, mohly být ukryty do nenápadného hrobu proto, aby byly v bezpečí. Její nevlastní syn a zároveň následník Thutmose III. se totiž kvůli sporům o trůn snažil vymazat z dějin její památku.

Hatšepsut byla dcerou faraona Thutmose I. z 18. dynastie. Vládla přes dvě desítky let (1479-1458) a k jejím nejslavnějším počinům patří například stavba nádherného chrámu v Dér el-Bahrí na západním břehu Nilu, který se smutně zapsal do historie útokem extremistů, při němž v roce 1997 zahynulo 62 lidí, z toho 58 zahraničních turistů.

Hatšepsut organizovala také velké vojenské kampaně sahající až po řeku Eufrat na území současného Iráku a Súdánu (tehdejší Núbie). Měla větší moc než Kleopatra či Nefertiti, ale po její smrti všechny stopy po její vládě záhadně zmizely, a to včetně její mumie.

Na snímku mumie Hatšepsut vystavená v muzeu v Káhiře.

Foto: AP