Počet pokusných zvířat v Evropské unii celkově neklesá, výrazně se však mění jejich využití. Navíc se na ně řítí nová europohroma.
Podíl zvířat využívaných v lidském a veterinárním lékařství klesl od roku 2005 z 31 na 23 procent z celkového počtu pokusných zvířat. Snižuje se rovněž počet zvířat pro testování průmyslových chemických látek a spotřebního zboží. Zatímco v roce 2002 padlo těmto testům za oběť 140 tisíc zvířat, v roce 2005 jich bylo 100 tisíc a před třemi lety "pouze" 80 tisíc, vyplývá z nových statistik zveřejněných Evropskou komisí. (Celoevropské údaje jsou zatím k dispozici pouze do roku 2008.)
Životy zvířat šetří rozšiřující se spektrum alternativních metod, například testů na tkáňových kulturách nebo simulace v počítači. Přesto roste počet zvířat využívaných v základním biologickém výzkumu. Zatímco před pěti lety se podílel na celkových číslech 33 procenty, předloni to už bylo 38 procent, což představuje nárůst o více než půl milionu zvířat. Především geneticky upravených myší, na nichž se zkoumají funkce jednotlivých genů: většina z nich má obdobu i v lidském organismu a výsledky mohou přispět k pokrokům v medicíně.
Stále více myší padne za oběť i výrobě botulotoxinu, který se používá k léčbě svalových křečí, ale především v kosmetice pro odstraňování vrásek. Každá nově vyrobená dávka musí projít testem na zvířatech. V roce 2003 si tyto zkoušky vyžádaly 33 tisíc myší, o pět let později už 87 tisíc.
V dalších letech statistiky významně ovlivní zavádění povinné registrace všech chemických látek, které jsou na evropském trhu dostupné v objemu větším než jedna tuna (REACH). Podle odhadů Evropské komise si vyžádá použití asi devíti milionů zvířat. Nová legislativa umožňující u některých typů testů využít méně zvířat než dosud by mohla nárůst částečně utlumit. Kritici ovšem namítají, že se tak stane na úkor spolehlivosti výsledků.
