Metr a půl dlouhý tučňák, který žil na území dnešního Peru před 36 miliony lety, nepřipomínal svým zbarvením dnešní druhy „oblečené do černého fráčku". Změna barvy vypovídá o evoluci tučňáků víc, než by se na první pohled zdálo.
Tým vědců ze čtyř amerických univerzit zkoumal kostru pravěkého tučňáka druhu Inkayacu paracasensis, což v překladu znamená vodní král. Patří k největším známým druhům těchto ptáků, byl dvakrát mohutnější než tučňák císařský.
Paleontologové na kostře objevili zbytky peří. Mikroskop odhalil dokonce melanosomy - mikroskopické buněčné struktury obsahující melanin, tmavý pigment dávající peří jeho barvu. Srovnání s melanosomy dnešních druhů ptáků ukázalo, že vodní král byl částečně světle šedý a částečně červenohnědý.
V makroskopickém měřítku se fosilní pera podobají peří dnešních tučňáků, které je proti peří jiných ptáků výrazně pozměněno, protože tučňáci nelétají, zato plavou a pokrývka jejich těla musí odolávat vodě a chladu.
Melanosomy pravěkého druhu však svou velikostí a tvarem připomínají spíše buněčné struktury "normálních" létavých ptáků. Jejich podoba přitom neovlivňuje pouze zbarvení peří, ale také jeho odolnost vůči opotřebení.
Autoři výzkumu publikovaného v časopise Science se proto domnívají, že pravěký tučňák už sice žil podobným způsobem života jako dnešní druhy, ale nebyl zdaleka pod takovým tlakem. Jeho hlavní predátoři z řad ploutvonožců tehdy totiž ještě neexistovali. Jejich pozdější evoluce proto mohla tučňáky donutit k vyšší efektivitě pohybu ve vodě, což s sebou neslo i změnu melanosomů a druhotně také změnu zbarvení na černou.
