Sauna bez vedra

Studená sauna není protimluv. Důkazem je laconium: je v něm kolem padesáti stupňů, o čtyřicet méně než v klasické finské sauně.

Místnost obložená mozaikou, kolem stěn kamenné lavice. Všechno příjemně vyhřáté. Do toho šplouchání moře a další relaxační zvuky z reproduktoru a z trysky u stropu občas obláček mandarinkové vůně. Tak to vypadá v novém laconiu v hotelu Praha ve Špindlerově Mlýně. Člověk se tu patnáct minut nenásilně hřeje s nohama na teplém stolku. Pak se zchladí ve sprše a dá si ještě dvě vyhřáté patnáctiminutovky. Když odchází, je mu jako po sauně.

„Řada lidí má v klasické finské sauně problémy. Není vhodná pro lidi se zvýšeným krevním tlakem, s cukrovkou, pro kardiaky, lidi s astmatem,“ vyjmenovává specialistka na lázeňské provozy Gabriela Bergmanová. Také existuje mnoho lidí, kterým se v sauně špatně dýchá, v místnůstce rozpálené na devadesát stupňů cítí úzkost nebo je jim tam prostě jenom moc vedro. Právě pro ně jsou alternativou nízkoteplotní sauny: nabízejí je wellness centra třeba v hotelech v Rakousku a Německu, teď se začaly objevovat také u nás: zatím třeba ve zmíněném Špindlerově Mlýně (200 korun za hodinu) nebo v hotelu Carlsbad Plaza v Karlových Varech.

Při nižší teplotě, mezi čtyřiceti a padesáti stupni, se relaxuje také ve voňavé lázni, v níž se inhalují výpary z uklidňujících bylinek, obdobné je to s roztokem soli v lázni solné. Další možností je tepidarium. Tam leží lidé na lehátku, místnost je vyhřívána sálavým teplem. Název i procedura jsou odvozeny od nejstarších římských lázní, tepidarium se zachovalo například v Pompejích.