Španělské dítě svým narozením zachránilo bratra

Sedmiletý Andrés trpěl nevyléčitelnou dědičnou chorobou, přesto se uzdravil. Zásluhu na tom má jeho několikaměsíční bratr Javier. Narodil se metodou umělého oplodnění, což lékařům umožnilo vybrat z několika embryí to, které se vyvine ve zdravé dítě a zároveň svou pupečníkovou krví poskytne naději svému staršímu bratrovi.

Javier, který se narodil loni v říjnu, byl pomocí testů vybrán z embryí tak, aby se u něho nevyskytoval stejný genetický defekt jako u Andrése a aby byl z hlediska genetické výbavy nemocnému chlapci co nejpodobnější. Počet zkoumaných embryí nebyl oznámen.

Buňky krve z Javierovy pupeční šňůry byly Andrésovi implantovány do míchy 23. ledna v nemocnici Virgen del Rocío v Seville na jihu Španělska. To umožnilo Andrése vyléčit z dědičné krevní choroby talasemie, při níž je narušena tvorba bílkovinných součástí krevního barviva hemoglobinu.

Andrés nyní již přichází do nemocnice pouze na kontroly a nepotřebuje transfuze krve, které dříve byly pro zachování jeho života nezbytné. "Andrés je velmi spokojený, zase si rád hraje, má chuť k jídlu, změnilo mu to život," řekla dnes španělskému státnímu rozhlasu RNE jeho matka.

Rodiče obou chlapců se dušují, že si druhé dítě přáli. Není to tedy tak, že se Javier narodil jen proto, aby zachránil život svému staršímu bratrovi. Celý postup předem schválila španělská Národní komise pro asistovanou reprodukci.

Biskupové protestují 

Postup lékařů kritizovala španělská biskupská konference. Podle ní se "zamlčel dramatický fakt odstranění nemocných embryí" a "zrození jedné lidské bytosti bylo doprovázeno zničením jiných, jejích vlastních sourozenců, kteří byli zbaveni svého základního práva na život".

Je to stejná argumentace, jakou církevní představitelé používají proti asistované reprodukci obecně nebo proti využívání embryonálních kmenových buněk. Podle nich nesmí být záchrana lidského života vykoupena zničením života jiného člověka, a to ani v případě, že „člověkem" je v tomto případě shluk několika buněk.

Ilustrační foto: Robert Zlatohlávek