Jaderné elektrárny
Ohřát, nebo neohřát? Odborníci řeší, jak správně chladit reaktory

V nejméně 18 atomových reaktorech v Evropě, včetně všech šesti v České republice, se předehřívá voda určená na chlazení reaktorů. Snižuje se tím podle německých médií Süddeutsche Zeitung a WDR riziko, že by se reaktorová nádoba roztrhla, pokud by se v případě havárie chladila příliš studenou vodou. Odborníkům ale takový postup dělá starosti.

Reaktorové nádoby jsou stovky tun těžké ocelové konstrukce, uvnitř kterých dochází k atomové reakci. Běžně je v nich tlak kolem 160 barů a teplota kolem 270 stupňů.

Čím déle je ocel ozařována neutrony, tím křehčí se podle německého experta Michaela Sailera stává. V mnoha reaktorech postoupil tento proces rychleji, než se původně myslelo, a proto se podle dalšího odborníka Wolfganga Renneberga voda na chlazení reaktorů předehřívá. V případě jejího použití by pak "teplotní šok" pro reaktor nebyl tak velký.

"Předehřívání znamená: Buď jsou tam už docela velké trhliny nebo není jisté, že proces křehnutí přeci jen nepostoupil rychleji, než se dosud myslelo," je přesvědčena expertka na bezpečnost materiálů Ilse Tweerová.

Společnost ČEZ, která provozuje jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech, ale odmítá, že by k předehřívání vody vedly úvahy o bezpečnosti reaktorových nádob. "Není to žádné bezpečnostní opatření, ale výsledek neustálého zlepšování," sdělil německým médiím mluvčí společnosti. Cílem podle něj je pouze snížit dopady případného nouzového chlazení reaktorové nádoby na její životnost.

Podle německého listu se ve všech šesti reaktorech v Česku voda ohřívá na 55 až 60 stupňů Celsia. V Dukovanech se tak činí od roku 1992, v Temelíně už od spuštění prvního reaktoru v roce 2000.

Voda na chlazení reaktorových nádob se ohřívá také v jaderných elektrárnách na Slovensku, v Belgii, Francii nebo Finsku.