Ohřát, nebo neohřát? Odborníci řeší, jak správně chladit reaktory

Věda a technika
25. 11. 2016 06:15
Jaderná elektrárna Dukovany.
Jaderná elektrárna Dukovany.

V nejméně 18 atomových reaktorech v Evropě, včetně všech šesti v České republice, se předehřívá voda určená na chlazení reaktorů. Snižuje se tím podle německých médií Süddeutsche Zeitung a WDR riziko, že by se reaktorová nádoba roztrhla, pokud by se v případě havárie chladila příliš studenou vodou. Odborníkům ale takový postup dělá starosti.

Reaktorové nádoby jsou stovky tun těžké ocelové konstrukce, uvnitř kterých dochází k atomové reakci. Běžně je v nich tlak kolem 160 barů a teplota kolem 270 stupňů.

Čím déle je ocel ozařována neutrony, tím křehčí se podle německého experta Michaela Sailera stává. V mnoha reaktorech postoupil tento proces rychleji, než se původně myslelo, a proto se podle dalšího odborníka Wolfganga Renneberga voda na chlazení reaktorů předehřívá. V případě jejího použití by pak "teplotní šok" pro reaktor nebyl tak velký.

"Předehřívání znamená: Buď jsou tam už docela velké trhliny nebo není jisté, že proces křehnutí přeci jen nepostoupil rychleji, než se dosud myslelo," je přesvědčena expertka na bezpečnost materiálů Ilse Tweerová.

Společnost ČEZ, která provozuje jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech, ale odmítá, že by k předehřívání vody vedly úvahy o bezpečnosti reaktorových nádob. "Není to žádné bezpečnostní opatření, ale výsledek neustálého zlepšování," sdělil německým médiím mluvčí společnosti. Cílem podle něj je pouze snížit dopady případného nouzového chlazení reaktorové nádoby na její životnost.

Podle německého listu se ve všech šesti reaktorech v Česku voda ohřívá na 55 až 60 stupňů Celsia. V Dukovanech se tak činí od roku 1992, v Temelíně už od spuštění prvního reaktoru v roce 2000.

Voda na chlazení reaktorových nádob se ohřívá také v jaderných elektrárnách na Slovensku, v Belgii, Francii nebo Finsku.

Autor: ČTK Foto: archiv , Robert Sedmík

Další čtení

ilustrační obrázek

Měl tmavou pleť, hnědé oči a zemřel zásahem šípu. Co všechno víme o Ötzim?

Věda a technika
18. 9. 2026
Tato koláž snímků pořízených sondou Lunar Reconnaissance Orbiter agentury NASA zachycuje stejnou oblast na povrchu Měsíce před a po vzniku nově objeveného kráteru v květnu 2024

Událost jednou za století. Vědci objevili na Měsíci nový obří kráter

Věda a technika
17. 9. 2026
ilustrační obrázek

Co vysílá vesmír a jak vzniká vodík? Noc vědy pozve veřejnost do laboratoří i hvězdárny

Věda a technika
17. 9. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ