Starověký egyptský vládce Tutanchamon pravděpodobně zemřel na sněť ze zlomeniny spojenou se zimnicí podobnou malárii. Známý faraon také trpěl nadměrným zvětšením mužských prsních žláz a zřejmě měl protáhlou postavu a problémy se srdcem. Vyplývá to ze studie egyptských vědců, která byla dnes zveřejněna ve Spojených státech a z níž citovala agentura AFP.
Vědci také potvrdili, že jeho otcem byl faraon Amenhotep IV., jeho matka ale zůstává stále neznámá. S podrobnostmi studie egyptští odborníci chystají seznámit veřejnost na středeční tiskové konferenci v Káhiře. Cílem výzkumu, jehož součástí byly různé radiologické metody a analýza DNA u 16 mumifikovaných těl, bylo odhalit příbuzenské vztahy mezi jednotlivými členy královské rodiny.
Tutanchamon stejně jako jeho otec a mnoho dalších vladařů královského rodu trpěl na nemoc, která se projevuje nadměrným zvětšením mužských prsních žláz. Vědci mu diagnostikovali také takzvaný Marfanův syndrom, kterým trpěl například i známý houslista Nicolo Paganini a který se projevuje například protáhlou kostnatou postavou a delšími prsty na rukou a nohou. Často jej provázejí také potíže s klouby nebo se srdcem.
Výzkum také poodhalil příčiny Tutanchamonovy smrti. Podle původních hypotéz vladař zemřel v 19 letech na sněť ze zlomeniny, kterou si zřejmě způsobil pádem z vozu. Vědci v jeho krvi objevili také bakterie, které patří k původcům malárie a zimničných onemocnění. Podobné bakterie byly nalezeny v krvi čtyřech dalších členů královské rodiny, což odpovídá i lékům, které byly v hrobkách objeveny.
Život i smrt nejznámějšího egyptského vladaře fascinují vědce od dob objevení Tutanchamonovy hrobky v roce 1922 britským archeologem Howardem Carterem. Známá je především jeho zlatem vykládaná pohřební maska, kvůli jejímuž bohatému zdobení je považován za významného panovníka svého rodu.
Foto: archiv, Lucie Pařízková