Ruská sonda Fobos-Grunt, které se v listopadu nepodařilo nabrat kurz k Marsu, se podle nejnovějších odhadů rozpadne v atmosféře během neděle nebo pondělí. Ve svých nádržích má jedenáct tun toxického paliva.
V pátek odpoledne sonda obíhala ve výšce 157,8 až 185,6 kilometru, její dráha se však postupně snižuje. (Hranice vesmíru je mezinárodní dohodou stanovena na 100 km.) Jeden oběh jí trvá necelých 88 minut, při vstupu do atmosféry se bude pohybovat rychlostí asi osm kilometrů za sekundu.
Střední čas dopadu ruská kosmická agentura Roskosmos prozatím stanovila na neděli 21.22 našeho času. V tom případě by se Fobos-Grunt zřítil do Atlantického oceánu u břehů Argentiny.
Protože chování atmosféry je však těžké spolehlivě předpovědět, bude záležet na aktuálních podmínkách, kdy přesně se sonda rozpadne a kdy její zbytky dopadnou na zemský povrch. Dokonce i během posledního oběhu bude nejistota plus minus devět minut. To znamená, že ani tou dobou nebudeme vědět víc, než že trosky dopadnou někam na trase dlouhé více než 8500 kilometrů.
Jisté je zatím jen jedno: zbytky sondy dopadnou někam mezi 51,4 stupně severní a 51,4 stupně jižní šířky.
Původně plánovaná letová dráha a předpověď pádu sondy Fobos-Grunt.
Jedovaté palivo
Vlastní sonda váží 2,5 tuny, v nádržích však nese 11 tun paliva. Sestává ze dvou složek: jedovatého a žíravého hydrazinu (N2H4) a neméně toxického dimeru oxidu dusičitého (N2O4). Hliníkové nádrže se však téměř jistě roztaví vysoko v atmosféře a palivo se odpaří. Meziagenturní koordinační výbor pro kosmický odpad (IADC), společný orgán dvanácti světových kosmických agentur, sondu nepovažuje za vysoké riziko.
Odborníci předpokládají, že na zemský povrch dopadne maximálně třicet úlomků dohromady vážících nejvýš 200 kilogramů. Palivo se odpaří zcela a pevné části shoří z více než devadesáti procent.
Přežít by mohla návratová kapsle chráněná tepelným štítem, která měla na Zemi dopravit vzorky z Marsova měsíce Phobos, ale bude záležet na její orientaci během pádu a na interakci s ostatními troskami. Je dost možné, že bude zničena i ona.
Sonda odstartovala 9. listopadu z kazašského Bajkonuru, nepodařilo se jí však opustit oběžnou dráhu Země a vydat se k Marsu. Její zánik v atmosféře bude už třetí podobnou událostí během několika měsíců. V září se zřítil vysloužilý americký satelit UARS, v říjnu německá družice Rosat.
