Jihoitalská sopka Vesuv, která je od roku 1944 klidná, by mohla znovu explodovat stejně ničivě jako v roce 79 našeho letopočtu, kdy zničila Pompeje. Dnes by ohrozila 700 tisíc lidí. Tvrdí to italští a francouzští geologové v aktuálním čísle vědeckého časopisu Nature.
Abychom věděli, zda se takový katastrofický scénář může skutečně odehrát, je mimořádně důležité identifikovat magma v hloubce osmi až devíti kilometrů, uvedli vědci, kteří analyzovali vývoj magmatických komor pod Vesuvem za uplynulých 20 tisíc let.
"Pokud je magma podobné podstaty jako to, které vedlo ke zničení Pompejí, můžeme v budoucnosti očekávat mimořádně silnou, tedy nebezpečnou explozi," řekl agentuře AFP Bruno Scaillet z Université d'Orléans, který je jedním ze tří autorů studie.
"Je-li však magma naopak spíše složeno z čediče, jak tomu bylo při poslední erupci v roce 1944, bude to spíše erupce výlevného typu s výtokem lávy, což způsobí méně významné škody," dodal vědec.
Nevypočitatelná sopka
Vesuv je sopka zvláštního druhu, v níž byly v průběhu dějin zaznamenány erupce jak velmi ničivé (podobně jako Krakatoa na Indonésii v roce 1883 nebo Pinatubo na Filipínách v roce 1991), tak i erupce s výlevem magmatu, které jsou dnes časté zejména na Havaji či Réunionu.
Po 20 tisíc let až do velké erupce v roce 79 Vesuv vydával viskóznější magma, jeho erupce byly explozivní a předcházel jim únik kotoučů toxického kouře. Od roku 1631 do roku 1944 na něm byly zaznamenány stovky erupcí spojených s chrlením lávy, podobně jak to pozorujeme dnes na sicilské sopce Stromboli.
Avšak jen proto, že takový vývoj byl registrován v posledních dvou tisících letech, nelze vyloučit návrat k ničivějším erupcím, varuje Scaillet.
Jestliže byla sopka 64 let nečinná, může to být způsobeno tím, že se přestala naplňovat magmatická kapsa, ale může to také znamenat, že se komín sopky uzavřel. Scénář, kdy tlak uzávěr prorazí a sopka vybuchne, nelze podle Scailleta vyloučit.
Foto: Profimedia
