Jihoamerická země bohatá na produkci ropy se zmítá v krizi. Lidé nemají co jíst a za nedostatkovým zbožím jezdí do pohraničního města v Kolumbii. Tam pak Venezuelanky dost neobvyklým způsobem získávají peníze na potraviny nebo léky. Prodávají svou kštici.
Venezuelská ekonomika se již tři roky potýká s recesí. Kritický stav země se tak odráží na životě místních. Ceny potravin jsou příliš vysoké a čím dál tím více lidí nemá co jíst. Například cena pytle rýže se někdy vyšplhá až na desetinu měsíčního výdělku. Mnozí lidé jsou tak nuceni přežívat na odpadcích.
Naděje místním svitla v sousední Kolumbii. Na hranicích obou zemí jsou denně k vidění stovky Venezuelanek. Ženy se snaží obstarat pro sebe a svou rodinu potraviny, plenky či léky, které jsou v jejich zemi nedostatkovým zbožím. Provizorní řešení zde našly v prodeji svých vlasů.
Jednou z nich je i Celina Gonzalesová, která prodala své hnědé vlasy za 60 tisíc kolumbijských pesos, což je v přepočtu kolem 20 dolarů. "Trpím artritidou a musím si sehnat léky," řekla 45letá žena. O tom, co dělá, se však stydí říci své rodině.
Ne všechny mají štěstí
Neobvyklé výměny zprostředkovávají takzvaní draggers. Ti postávají na mostě propojující venezuelské San Antonio s kolumbijskou La Parada a vyvolavají: "Vykupujeme vlasy." V provizorních kadeřnictvích se denně vystřídá na 200 Venezuelanek. "Většina žen sem jezdí i s malými dětmi. Po ostříhání si jdou za utržené peníze nakoupit jídlo," vypráví Jenifer Niňová, jedna z draggerů.
Bohužel ani tento způsob obživy není pro každého. Maribel o obchodu s vlasy řekl její bratr. Ihned se tedy vydala na cestu do Kolumbie s nadějí, že získá peníze na jídlo. "Jsem tady, protože nemám co jíst," říká zoufalá žena. Bohužel byla draggery odmítnuta, protože má vlasy příliš krátké a slabé. Některé z žen po ostříhání litují svého rozhodnutí, protože se v novém "účesu" cítí ošklivě. Nemají však na výběr a takovou oběť musí podstoupit.
