Afghánistán: o prezidentské křeslo bojují dvě ženy

V Afghánistánu, kde většina žen opouští domov skryta pod burkou, si Šahla Attaová lakuje nehty na růžovo a oči zdobí stíny s třpytkami. Dvaačtyřicetiletá Attaová je také jednou ze dvou žen mezi více než 30 kandidáty, kteří usilují o funkci hlavy afghánského státu.

Ani jedna ze zmíněných dvou žen nemá velkou šanci sesadit při hlasování 20. srpna z prezidentského křesla stávajícího prezidenta Hamída Karzáího. Pouhá skutečnost, že tyto uchazečky vedou otevřenou předvolební kampaň a vylepují fotografie svých nezahalených obličejů v metropoli Kábulu, je však úspěchem.

Řada Afghánců, především ve venkovských oblastech, se domnívá, že žena by neměla ukazovat svou tvář nikomu jinému kromě členů rodiny. V Afghánistánu působí také extremistické hnutí Taliban, které během své krutovlády v letech 1996 až 2001 zakazovalo dívkám navštěvovat školy a nařizovalo ženám zůstávat doma a starat se o rodinu.

V posledních letech ozbrojenci Talibanu útočí na ženy působící v politice a přihlásili se k odpovědnosti za smrt několika policistek a představitelek pracujících pro ministerstvo pro záležitosti žen.

Žena je snadný terč

Čtyřicetiletá Fruzán Fanaová, která je druhou uchazečkou o prezidentský post, si v některých odlehlých oblastech vůbec netroufla vést kampaň a vyslala tam své mužské zástupce.

Většina mítinků Fanaové se také konala uvnitř budov a hosty prověřovaly bezpečnostní síly. "Taliban a protivládní elementy bojují proti všem, jak proti mužům, tak proti ženám, ale ženy jsou pro ně snadným terčem," vysvětlil jeden z poradců této prezidentské kandidátky.

Přesto Fanaová, která je povoláním lékařka a nikdy nezastávala žádnou politickou funkci, plánuje uspořádat mítinky i na jihu země - v tradičních baštách Talibanu, včetně provincie Hílmand, kde američtí a britští vojáci v současnosti vedou nejrozsáhlejší ofenzivu za této afghánské války.

Fanaová i Attaová pocházejí z politických rodin a při obhajování svých zkušeností s politikou se odvolávají na své manžele a otce, kteří jako politici působili.

Kábulská právnička Attaová je přesvědčena, že ženy mohou významně pomoci při reformě politického systému, především při odstraňování korupce. "Lidé v Afghánistánu už toho mají po krk. Byly zpronevěřeny miliardy dolarů," zdůraznila Attaová v rozhovoru, který se uskutečnil v ústředí její volební kampaně. "Než s tím Karzáí něco udělá, moje vnoučata zestárnou. Ženy by to měly změnit," dodala.

Fanaová je ve svých projevech podstatně umírněnější a u politických témat zpravidla poslouchá rady svých mužských poradců. Kandiduje prý proto, že při práci ve zdravotnictví zjistila, jak moc Afghánci trpí. "Chci pomoci lidem, kteří nemohou platit za lékařskou péči," říká žena, která nosí konzervativní černý plášť a šátek stejné barvy.

Ženy voliče netáhnou

Ani jedna z uvedených kandidátek nemá takový vliv jako první ženská uchazečka o prezidentský post Masúda Džalálová, která v posledních volbách v roce 2004 skončila mezi 18 kandidáty na šestém místě - ačkoli nutno přiznat, že získala jen 1,1 procenta hlasů - a krátce působila v ministerstvu pro záležitosti žen.

Fanaová a Attaová budou naopak zřejmě uzavírat kandidátské pole těchto voleb, v nichž je jasným favoritem stávající hlava státu Karzáí.

Přestože na nedávném předvolebním mítinku Attaové převažovaly v prvních řadách stanu zaplněného více než stovkou lidí ženy, ne všechny Afghánky Attaovou a Fanaovou podporují. Hnutí afghánských sester, volební blok sjednocující 16 tisíc žen, stojí kupříkladu za Ašrafem Gháním, který má podle všeho silnější pozice při prosazování ženských práv.

"Řada poslankyň v Afghánistánu se do parlamentu dostala díky kmenovým vůdcům. Nemohou svobodně mluvit ani rozhodovat," vysvětlila profesorka práva a politologie kábulské univerzity Homaira Hakmalová, která hnutí založila.

Podle Hakmalové bude skutečná bitva o ženská práva svedena v provinciích, kde ženy musejí při kandidatuře i jako voličky bojovat proti konzervativní kultuře a místním vládám kontrolovaným muži. Desítky křesel vyhrazených v provinčních radách pro ženy zřejmě zůstanou letos neobsazeny, protože se nenajdou žádné političky, které by byly ochotné se o ně ucházet. Spousta žen se ani nevydá do volebních místností odevzdat svůj hlas, poněvadž jim to jejich manželé nedovolí, konstatovala Hakmalová.

Foto: ČTK/AP, Reuters