Převrat na pokračování v západní Africe. Provázeno masivními bezpečnostními opatřeními se dnes v Nigeru koná referendum o nové ústavě, s jejíž pomocí se chce prezident Mamadou Tandja udržet u moci. K dosažení svého cíle už rozpustil parlament i ústavní soud.
Rozsáhlá bezpečnostní opatření mají zajistit pokud možno hladký průběh lidového hlasování o nové ústavě, která by současné hlavě státu fakticky umožnila vládnout až do smrti. „Vojáci a policie jsou připraveni zajistit 4. srpna bezpečnost civilního obyvatelstva," prohlásil nigerský premiér Seini Oumarou.
Opozice v zemi vyzývá k „aktivnímu volebnímu bojkotu". Žádáme občany Nigeru, aby v den hlasování nevycházeli z domu, oznámil mluvčí opozičního svazu FDD (Fronta na obranu demokracie). „Kdo přesto vyjde, toho chceme přesvědčit, aby nešel hlasovat.
ČTĚTE TAKÉ: Nigerská uranová rebelie
Západní Afrika: sbírka má předejít válce o vodu
Evropský satelit hledá podzemní vodu v Nigeru
A rebelující Tuarégové na severu chudého pouštního státu, kde platí výjimečný stav, se vyjadřují ještě tvrději. Jejich vůdce Rhissa Ag hrozí: „Podpálíme všechny volební urny!"
Jedenasedmdesátiletému prezidentovi Tandjovi jde o moc, jeho odpůrcům o demokracii, shodují se komentáře v západoafrickém tisku. Podle platné demokratické ústavy, která byla přijata po dlouhé vojenské vládě roku 1999, může prezident zastávat svůj úřad jen dvě volební období.
Tandja, který vládne už desátý rok, by měl letos v prosinci prezidentské křeslo opustit. Jemu se ale nechce.
V květnu oznámil konání referenda o ústavních změnách, jež by mu měly umožnit zůstat nadále moci. Ústavní soud reagoval prohlášením, že jde o protiústavní krok. Tandja začal přesto s přípravami lidového hlasování a rozpustil parlament. Ústavní soud tedy referendum anuloval, pročež prezident rozpustil i ústavní soud. Nyní vládne na základě dekretu. Nigerská armáda prohlásila, že se bude chovat neutrálně.
Prezidentovy kroky vyvolaly v Nigeru širokou vlnu protestů, jež se hlásí ke slovu pravidelnými masovými demonstracemi v hlavním městě Niamey a generálními stávkami.
S opoziční FDD se v květnu spojily stovky organizací a stran, které poté založily CFDR (Kolektiv demokratických sil pro republiku). jeho šéf Mahamadou Issoufou vyzval o uplynulém víkendu „všechny čestné demokraty a vlastence" k masivní mobilizaci, aby ilegální referendum ztroskotalo. Vláda reaguje na řadu protestů tvrdě.
Jednu demonstraci žen v metropoli rozehnala policie slzným plynem. Když při jiném protestu zemřel v letním parnu na srdeční záchvat prezident nejvyššího soudu Djemarkoye, stal se z jeho pohřbu masový protest.
Média v sousedních zemích chválí organizovanost a současně nenásilnost protestů proti Tandjovi chtivému trvalé moci. Akce nigerské opozice prý připomínají demokratické protesty před dvěma desítkami let, kdy v západní Africe padaly jedna za druhou vojenské diktatury a vlády jedné stran.
Tandjovo nedemokratické chování a zčásti rabiátský postup vůči opozici vyvolaly negativní reakce v zahraničí, ale jak už to v Evropě a USA často bývá, pokud jde o demokracii a dodržování práva v černé Africe, při kritice prezidenta Nigerie šlo spíše jen o obecné floskule.
Tandja sází v referendu hlavně na jemu oddané vládní úřednictvo a snadno úplatné osobnosti na venkově. Ulice Niamey nyní zdobí tisíce plakátů s nápisy: „ANO - dalšímu boji proti chudobě".
Kritici ale prezidentovi vyčítají, že si už tak nevelké přírodní bohatství země přivlastňuje pro sebe a jemu oddané. Své přání vládnout dále sdělil „shodou okolností" v době, kdy letos v květnu otevíral francouzský koncern Areva v Nigeru nový důl na těžbu uranu, do kterého investuje miliardu eur.
Další dohody o těžbě nerostů má Nigerie například s Kanadou nebo Čínou. Do kapes prezidenta, jeho příbuzných a přátel tečou ohromné provize.
A takových zdrojů pohádkových příjmů se Tandja zjevně nehodlá vzdát.
Foto: ČTK/AP, Reuters a Profimedia
