Úřady OSN varují, že nejnovější (uznávaný) stát planety Jižní Súdán čekají chronické nedostatky potravin – kvůli nevyzpytatelným dešťům, ale také kvůli neklidu na hranicích i uvnitř a přílivu navracejících se občanů z vlastního Súdánu. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) počítá, že země tento rok vyprodukuje asi polovinu potřebného množství potravin.
Vážný nedostatek pocítí asi 1,2 milionu lidí (asi každý sedmý), což je za rok nárůst asi o čtvrtinu, říká Elijah Mukhala, expert FAO na potravinovou bezpečnost.
Jižní Súdán získal nezávislost 9. července letošního roku, vleklá občanská válka zabila na dva miliony lidí a zemi zruinovala. Co se týče politiky, bylo po referendu rozdělení Súdánu celkem poklidné, ovšem násilí zejména v hraničních oblastech pokračuje doteď.
Desetitisíce lidí uprchly z jihosúdánských provincií Jižní Kurdufán, Abyei a Modrý Nil dál na jih. K tomu se do domoviny vracejí spousty lidí, kteří před rozdělením žili na severu. Agentura IRIN počítá, že od ledna se takto vrátilo na 340 tisíc jižanů a srovnatelné počty lidí opustily své domovy (a pole) kvůli násilí.
Rozdělení bude mít patrně dopad na potraviny v obou zemích. "V roce 2012 se obáváme i o produkci potravin na severu, deště tam také byly chaotické," říká Mtendere Mphatso z FAO. Ze severu ale hlavně odchází množství zemědělských pracovníků zpátky na jih, což se může projevit v lepším případě v nárůstu cen potravin, ale spíš rovnou jejich nedostatkem.
Boje pastevců i hladových vojáků
A k výnosům nepřispívají ani konflikty mezi pastevci z jednotlivých kmenů – spory o vodní zdroje eskalují do únosů dobytka a do krvavých odvet. A k tomu se přidávají ozbrojení povstalci a demobilizovaní vojáci vracející se dál na jih rovněž s prázdnými žaludky. Mnohdy si jídlo berou násilím, maří úsilí OSN – ta napočítala na 116 incidentů, v jednom dokonce zemřeli dva její pracovníci. A ozbrojenci se uchylují i k zákeřnému kladení min.
"Mnozí z lidí, co se vracejí, jsou chudí. Prchali," říká Lise Grandeová, koordinátorka humanitární pomoci OSN. Osmdesát procent z nich se podařilo přesídlit, ale trápí je nedostatek pracovních příležitostí. Většina lidí v zemi žije z malého zemědělství a mnoho navrátilců ze severu už si dávno zvyklo na městský život. Humanitární pomoc se kvůli přívalu uprchlíků a navrátilců, ale i kvůli opožděné úrodě ztenčuje, zásoby jsou už mnohde vyplýtvané a musí se snižovat příděly.
Vnitrozemská země sice má úrodnou půdu, ale jen asi čtyři procenta se obdělávají. Většina jídla se proto dováží, zejména od jižních sousedů – Keni a Ugandy. Jenže přestává být pro zákazníky dostupné a pro obchodníky výhodné. "Vyděláváme teď velmi málo. Všechno je teď drahé: zelené fazole, rýže, ovoce," říká Simaiya Nassara, dovážející ze své rodné Ugandy. "Největší problém tu jsou daně a také palivo. Proto je jídlo tak moc drahé," soudí Margaret Akulu. "Všechno jídlo přichází z Ugandy, dokonce z Chartúmu (ze severu – pozn. red.). Jak teď rozdělili zemi, věci budou těžké… a ceny půjdou nahoru." Statistický úřad uvádí, že míra inflace vzrostla v srpnu o devět procent a ve srovnání se srpnem 2010 o 57 procent.
K tomu přispělo i rozhodnutí úřadů zvýšit trhovcům poplatky téměř na desetinásobek. Přepravce zase stále víc kontroluje policie, což se rovněž neobejde bez poplatků.
Vláda prohlásila za prioritu boj s korupcí, začala se třinácti falešnými kontrolními stanovišti v hlavním městě a také se snaží podporovat místní obchodníky; Světová banka označuje za nejdůležitější rozvoj silnic a zemědělství. Ze všeho nejdřív však musí ustat násilí, uzavírá agentura IRIN.
