Francouzský prezident Nicolas Sarkozy na své první cestě v subsaharské Africe nešetřil úsměvy a velkými slovy. Africký tisk mu proto vymyslel přízvisko „Afričan“.
Během včerejší návštěvy Senegalu mluvil o euroafrickém partnerství, které má vyrovnat negativní dopady globalizace a napomoci rozvoji afrických států. Tyto ideály však poněkud podkopal dnešní schůzkou s kontroverzním gabonským prezidentem Omarem Bongem.
Během projevu na dakarské univerzitě Sarkozy uznal negativní vlivy (francouzského) kolonialismu, ale zdůraznil, že samotný kolonialismus nelze vnímat jako příčinu všech problémů afrického kontinentu během posledních padesáti let.
Francouzský prezident, který si svým tvrdým postojem k imigraci získal v Africe mnoho nepřátel, apeloval na řešení korupce a rozsáhlých konfliktů.
„Chcete jiný typ globalizace, více humanity, spravedlnosti a pravidel. To samé chce Francie,“ prohlásil Sarkozy. „Pokud si zvolíte demokracii, svobodu, spravedlnost a právo, Francie je připravena vás podpořit.“
Sarkozy, jehož zemi přebrali kontrakty na africké suroviny konkurenti z Číny a Indie, Afričany vyzval, aby byli obezřetní a nestali se kořistí predátorů.
„Francie chce s Afrikou společný rozvoj … připravit nástup Euroafriky, velkého společného osudu, který čeká Evropu a Afriku,“ prohlásil Sarkozy ve svém projevu. Mnoho studentů vyjádřilo nad jeho podle nich prázdnými sliby pomoci a poučným tónem rozhořčení.
„Znělo to jako kdyby nás chtěl učit africkou historii. To všechno ale známe,“ řekl dvacetiletý student Fallou Fall. „Co nás zajímá jsou rozvojové plány … a zejména přístup Afričanů do Evropy.“
Senegal je největším subsaharským příjemcem rozvojové pomoci z Paříže. Sarkozy zde během své návštěvy také podepsal dohody o investičních podporách a dvou projektech Francouzské rozvojové agentury.
Citlivému tématu imigrace se však snažil vyhnout. Tisíce Senegalců totiž každý rok riskují 
smrt, když se snaží na chatrných rybářských člunech dostat ke Kanárským ostrovům v naději na lepší život v Evropě.
Konstatoval jen, že Francie chce takovou imigrační politiku, která by byla utvořena společně, aby mohli být Afričané v Evropě přivítáni důstojně a s respektem. Apeloval také na migranty, aby se vrátili do Afriky a využili zde své získané dovednosti.
Během návštěvy Senegalu se Sarkozy rovněž sešel s oponenty senegalského prezidenta Abdoulaye Wadeho, kteří jej obviňují z podvodu během únorových voleb, díky nimž byl opětovně zvolen.
Kritiku z mnoha stran vyvolala dnešní Sarkozyho návštěva ropného Gabonu, kde se Sarkozy setkal s nejdéle sloužícím prezidentem na kontinetu (od roku 1967) Omarem Bongem (71), který však patří mezi spolehlivé sloupy francouzské politiky v Africe.
Senegal a Gabon jsou dva nejbližší afričtí spojenci Francie a na jejich území působí dva tisíce francouzských vojáků.
Na fotografiích: 1) Nicolas Sarkozy během čtvrteční návštěvy Senegalu s prezidentem Wadem, 2) Sarkozy během páteční návštěvy Gabonu s prezidentem Omarem Bongou.
Foto: AP
