Chtěl dělat všechno jinak než George W. Bush. Nyní však americký prezident Barack Obama kráčí ve šlépějích svého předchůdce a zdráhá se podepsat dohodu o zákazu nášlapných min. USA jsou tak jedinou zemí NATO, jež tento dokument nesignovala.
Obamova vláda oznámila, že nepodepíše mezinárodní Ottawskou konvenci o zákazu nášlapných min. Mluvčí ministerstva zahraničí Ian Kelly ve Washingtonu uvedl, že Bílý dům nedávno přezkoumal postoj USA v této otázce a došel k závěru, že se na něm nebude nic měnit.
"Rozhodli jsme se, že politika USA ve věci pozemních min zůstane stejná jako za (předchozího) prezidenta George Bushe," uvedl Kelly.
ČTĚTE TAKÉ: V Bosně i třináct let po válce stále zabíjejí miny
Vláda podle něj došla k závěru, že podpisem konvence by nijak nepřispěla ani k požadavkům na národní bezpečnost, ani k bezpečnostním závazkům vůči přátelům a spojencům.
Dodal však, že Spojené státy vyšlou skupinu pozorovatelů na konferenci v kolumbijské Cartageně, kde se příští týden bude o dohodě dále diskutovat.
Senátor Patrick Leahy z Obamovy demokratické strany kritizoval vládní přezkum dosavadního postoje jako povrchní a polovičaté. "(Spojené státy) by měly být v čele aktivit směřujících k zákazu min, a ne stát stranou," řekl Leahy. Podle něj jde o zmařenou příležitost.
Vláda Spojených států chce však i nadále spolupracovat se státními i nestátními organizacemi, aby pomohla při likvidaci nášlapných min, zdůraznil Kelly. USA dávají na humanitární projekty s cílem odstraňovat tyto zákeřné zbraně nejvíc peněz na světě. Do příslušných programů byly od roku 1993 převedeny z americké státní kasy 1,3 miliardy dolarů.
Za dvanáctiletou existenci konvence proti nášlapným minám USA ani jedinou takovou minu nevyrobily, ani nenasadily při vojenských operacích. Na straně druhé však Američané tento druh min stále skladují, což konvence neumožňuje.
Konvence o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min vstoupila v platnost 1. března 1999. Dosud ji podepsalo více než 150 států včetně České republiky. Jejími signatáři nejsou kromě Spojených států například Čína, Indie, Pákistán, Barma a Rusko.
Podle různých údajů ohrožují dosud nášlapné miny lidi ve více než 80 zemích světa. Více než půl milionu civilistů se už stalo jejich oběťmi.
Foto: OSN, Profimedia a Petr Podaný
